Komentář

k nařízení vlády č. 88/2001 Sb.,

o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu

Nařízení vlády č. 88/2001 Sb. (dále jen „nařízení), je prováděcím předpisem zákona č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Stanovuje konkrétní podmínky pro poskytování účelových finančních prostředků na podporu výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu tak, aby byly v souladu s jinými právními předpisy a mezinárodními závazky České republiky.

Nařízení nabylo účinnosti dnem vyhlášení, tj. 28. února 2001 s výjimkou § 20 až 24, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002. Ustanovení § 20 až 24 se týkají předávání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu.

Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj na svém 144. zasedání dne 13. března 2001 doporučila, aby byl k nařízení vypracován stručný komentář pro snazší orientaci v tomto právním předpisu. Komentář není oficiálním výkladem nařízení vlády. Je rozdělen na čtyři kapitoly. V první kapitole jsou uvedeny vybrané nejvýznamnější změny ve srovnání s úpravou platnou do 27. února 2001, druhá kapitola shrnuje lhůty stanovené tímto nařízením pro plnění různých povinností s odkazem na příslušná ustanovení nařízení. Ve třetí kapitole je komentář k jednotlivým ustanovením nařízení. Čtvrtá, závěrečná část upozorňuje na problémy, které není možné upravit na úrovni nařízení vlády a musí být řešeny až v připravovaném zákoně o výzkumu a vývoji.

Nejvýznamnější změny

· Jsou nově definovány některé pojmy ve výzkumu a vývoji (§ 1)

· V oblasti financování se vymezují uznané náklady (Příloha 1 nařízení) a stanovuje se, co a v jaké míře (tj. z kolika %) smí být financováno z účelových finančních prostředků na výzkum a vývoj (§ 3)

· Podrobně se upravuje vyhlášení, organizace a provedení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji (§ 5 až 12)

· Uchazeči jsou povinni prokazovat svoji kvalifikaci (§ 8)

· Upravuje se podjatost při organizaci veřejné soutěže ve výzkumu vývoji (§ 5) a při hodnocení návrhů projektů (§ 10)

· Stanovují se způsob a důvody odvolání veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji (§ 11)

· Účelové prostředky se poskytují na základě rozhodnutí - s výjimkou Grantové agentury České republiky (§ 13 a 14)

· Poskytovatelům se umožňuje využít tzv. zádržné (§ 15)

· U cíleného výzkumu a u vývoje se zavádí smlouva o využití výsledků výzkumu a vývoje (§ 16)

· Nově se upravují podmínky využití výsledků výzkumu a vývoje (§17)

· Upravuje se povinnost uchovávání dokumentace (§ 19)

· Je stanoven postup uchazeče, příjemce a poskytovatele při předávání údajů do centrální evidence projektů (§ 20 a 24)

Lhůty

· Lhůty ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji (§7)

· soutěžní lhůta – nejméně 2 měsíce

· hodnotící lhůta – nejvíce 8 měsíců

· Lhůty, ve kterých je příjemce povinen informovat poskytovatele o změnách

· v době od podání návrhu projektu a před vydáním rozhodnutí nebo uzavřením smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků – do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se příjemce o takové skutečnosti dozvěděl (§ 8 odst. 8)

· od vydání rozhodnutí nebo uzavření smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků – do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se příjemce o takové skutečnosti dozvěděl (§ 13 odst. 3 a § 14 odst. 2)

· Lhůty při poskytování účelových finančních prostředků (§ 15)

· u nově schválených projektů - nejpozději do 2 měsíců ode dne vydání rozhodnutí nebo uzavření smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků a po předání údajů do centrální evidence projektů

· u řešených projektů ve druhém a dalších letech řešení - nejpozději do 2 měsíců od začátku kalendářního roku za podmínky splnění podmínek rozhodnutí nebo smlouvy a po předání údajů do centrální evidence projektů

· zahájení řešení projektu – nejpozději do 2 měsíců ode dne vydání rozhodnutí nebo uzavření smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků a po předání údajů do centrální evidence projektů

· Lhůta pro uzavření smlouvy o využití výsledků u cíleného výzkumu a u vývoje – nejméně 6 měsíců před ukončením řešení projektů (§ 16)

· Lhůty pro uchovávání dokladů (§ 19)

· doklady o veřejné soutěži včetně všech návrhů přijatých projektů – nejméně 5 let po vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji

· doklady o každém účelově financovaném projektu – nejméně 5 let od ukončení vykonatelnosti rozhodnutí nebo účinnosti smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků; byla li uzavřena smlouva o využití výsledků – nejméně 5 let od ukončení této smlouvy

· Lhůty při předávání údajů o projektech a jejich výsledcích do centrální evidence projektů (§ 20 až 24)

· předání informací o výsledcích do centrální evidence poskytovatelem – nejpozději do 6 měsíců od ukončení poskytování účelových finančních prostředků nebo v případě, že informace nebyla zveřejněna v této lhůtě, do 6 měsíců po jejich zveřejnění

· předání údajů o řešených projektech poskytovatelem – do 2 měsíců od začátku kalendářního roku, vždy před poskytnutím účelových finančních prostředků

· předání údajů o řešených projektech při změnách v průběhu roku poskytovatelem (tj. po předání údajů do konce února) – před poskytnutím účelových finančních prostředků, avšak nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy poskytovatel vydal rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků, jímž změnu provedl, nebo kdy mu byla změna oznámena, pokud nevyžadovala vydání dodatku k rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo uzavření dodatku ke smlouvě o poskytnutí účelových finančních prostředků

· oznámení provozovatele poskytovateli o zařazení údajů do centrální evidence do 10 kalendářních dnů ode dne doručení údajů o projektech

· oznámení provozovatele poskytovateli o zařazení údajů do centrální evidence do 60 kalendářních dnů ode dne doručení údajů o výsledcích

Část 3 – Komentář k jednotlivým ustanovením nařízení

Komentář k § 1

V § 1 se vymezují základní pojmy nařízení vlády, které nejsou vymezeny zákonem 300/1992 Sb., případně jsou vymezeny jinými normami a pro jiné účely.

Poskytovatel, příjemce, spolupříjemce

Mezi nové pojmy do té doby známé pouze z legislativní úpravy zadávání veřejných zakázek patří Poskytovatel, uchazeč, příjemce a spolupříjemce. Nahrazují pojmy „zadavatel“, „nositel“ a „spolunositel“.

Důsledek: Poskytovatel vstupuje do právního vztahu (vydává rozhodnutí nebo uzavírá smlouvu) s příjemcem a nikoliv s řešitelem. Se spolupříjemcem není poskytovatel v přímém právním vztahu, ale schvaluje jeho účast na řešení v rámci veřejné soutěže včetně jeho podílu na poskytovaných účelových prostředcích a vymezuje nebo souhlasí s vymezení jeho práv k výsledkům. Příjemce je ta fyzická nebo právnická osoba nebo organizační složka státu, která dostane od poskytovatele na základě rozhodnutí nebo smlouvy účelové finanční prostředky na řešení projektu přímo, spolupříjemce prostřednictvím příjemce.

Nedefinuje se pojem řešitel a spoluřešitel, neboť nemají žádný právní vztah ani „smluvní“ odpovědnost k poskytovateli. Mají právní vztahy pouze s příjemcem nebo spolupříjemcem dané pracovně právními předpisy.

Program, projekt, grantový projekt, výzkum a vývoj pro potřeby státu

Pojmy nebyly v legislativě dosud definovány, i když jsou používány. Pojmy jsou v jiných souvislostech známy i z jiných zákonů, např. zákona č. 218/2000 Sb. nebo z vyhlášky č. 40/2001 Sb.

Důsledek: Pojem grantový projekt je vyhrazen pouze badatelskému výzkumu. Cílený výzkum může být zajišťován pouze formou programů a žádný projekt cíleného výzkumu nesmí být financován mimo vyhlášené programy. Výzkum a vývoj pro potřeby státu může být zadáván výhradně podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

Výsledek

Důsledek: Vymezení výsledku má velký význam pro určení práv příjemců a spolupříjemců k dosaženým výsledkům a práva autorská. Význam vzrůstá zejména v cíleném výzkumu spolufinancovaném ze státních a nestátních zdrojů.

Uznané náklady

Pojem nahrazuje dříve používaný pojem „celkové náklady za celou dobu řešení“, může se však vztahovat i k dílčím etapám nebo jednotlivým rokům řešení.

Důsledek: Podklad pro rozhodnutí poskytovatele, jaké náklady a v jaké výši budou hrazeny z účelových finančních prostředků. Pojem souvisí s dalšími ustanoveními nařízení vlády.

Průmyslový výzkum

Pojem je definován v souvislosti s informací Komise o rámcovém vymezení státních příspěvků na výzkum a vývoj 98/C 45/06 ze dne 17. února 1996 (396Y0217(01) ve sdělení Komise 98/C 48/02 ze dne 13. února 1998 (398Y0213(01).

Důsledek: Vymezení pojmu je důležité pro správné stanovení výše účelového financování cíleného výzkumu v souvislosti s výše uvedenou informací.

Komentář k § 2

Ustanovení § 2 stanovuje podmínky, za kterých smí být poskytnuty účelové finanční prostředky.

Podmínka	Plní, zajišťuje
Použití účelových finančních prostředků podle § 3	poskytovatel	příjemce
Posouzení programu vyhlašovaného ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji Radou vlády České republiky pro výzkum a vývoj, event. povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory podle § 4	poskytovatel
Provedení veřejné soutěže nebo zadání veřejné zakázky podle § 5 až 10	poskytovatel
Vydání rozhodnutí nebo uzavření smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků (§13 a 14)	poskytovatel
Předání údajů do centrální evidence projektů	poskytovatel	uchazeč
Dodržování postupu při poskytování účelových finančních prostředků (§ 15)	poskytovatel	příjemce
Stanovení využití dosažených výsledků výzkumu a vývoje (§ 16 a § 17)	poskytovatel	příjemce
Kontrola využívání účelových finančních prostředků a uchovávání dokladů (§ 18)	poskytovatel	příjemce
Předání údajů do centrální evidence projektů (§ 20 až 24)	poskytovatel	uchazeč

Důsledek: Neplnění uvedených podmínek poskytovatelem nebo příjemcem souvisí s § 18 a může mít za následek sankce podle § 40 odst. 1 a 2 zákona č. 218/2000 Sb. za předpokladu, že by toto neplnění bylo označeno za porušení rozpočtové kázně

Komentář k § 3

Důsledkem omezení výše účelových finančních prostředků podle odstavce 2, poskytnutých na řešení projektu, je nutnost spolufinancování z nestátních zdrojů u průmyslového výzkumu a u vývoje. Stanovená výše účelového financování ze státního rozpočtu nesmí být překročena. Toto ustanovení souvisí se zákonem č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

Z odstavce 3 vyplývá pro příjemce povinnost vést pro každý projekt oddělenou evidenci o všech uznaných nákladech a v rámci této evidence o nákladech a výdajích hrazených z účelových finančních prostředků.

Důsledek: Z požadavku na oddělenou evidenci vyplývá i pravidlo, že nelze stejný výsledek vykazovat u různých projektů nebo u projektů a institucionálně podporovaného výzkumu. Tedy: každý projekt musí mít alespoň jeden originální výsledek (= musí splnit cíl, pro který byl finančně podporován). To však nevylučuje, že kromě výsledků přiřazených k jednotlivým projektům vznikne další výsledek, který byl získán navíc a může být přiřazen k několika projektům (z nichž každý má svůj vlastní jedinečný výsledek).

Důsledkem ustanovení odstavce 4 je omezení úhrady nákladů na pořízení hmotného i nehmotného majetku z účelových finančních prostředků. Na rozdíl od dřívější praxe, kdy se z účelových finančních prostředků mohlo hradit pořízení celého přístroje, stroje nebo zařízení, se podle tohoto nařízení smí hradit pouze taková část nákladů na jeho pořízení, která odpovídá rozsahu jeho použití pro daný projekt ve vztahu k době životnosti a dalším skutečnostem uvedeným v odstavci 4.

Komentář k § 4

§ 4 ukládá povinnosti poskytovatelům. Ti musí před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji předložit připravované programy k posouzení nejen Radě vlády pro výzkum a vývoj, ale podle zákona č. 59/2000 Sb. také požádat o výjimku ze zákazu veřejné podpory Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Oba tyto kroky se v rámci jednoho programu provádějí pouze jedenkrát. O tom, zda se jedná o o veřejnou podporu ve smyslu zákona č. 59/2000 Sb., rozhoduje pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Důsledek: Poskytovatelé musí počítat při přípravě veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji s dobou potřebnou na oba kroky.

Komentář k § 5 až 10

Ustanovení § 5 upravují vyhlášení a provedení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Poskytovatele zavazují ke splnění stanovených podmínek, uchazečům vymezují dva informační zdroje o veřejných soutěžích – Obchodní věstník a informační systém veřejné správy o výzkumu a vývoji provozovaný Radou vlády České republiky pro výzkum a vývoj (http://www.vyzkum.cz).

Ustanovení současně upravuje i otázku podjatosti v případě, že poskytovatel pověří organizací veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji třetí osobu.

V § 6 je umožněno vyhlásit dvoustupňovou veřejnou soutěž. Podmínkou je, že tato skutečnost bude zveřejněna již při vyhlášení, kdy se o ní mohou dozvědět všichni uchazeči.

§ 7 stanovuje nezbytné časové lhůty pro povedení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Soutěžní lhůta je stanovena jako minimální, hodnotící lhůta naopak jako maximální. V § 7 je rovněž uvedeno zpracování zadávací dokumentace.

Důsledek: Stanovení lhůt zajišťuje rovné podmínky pro všechny uchazeče. Je-li soutěžní lhůta stanovena jako minimální, nesmí být kratší, ale může být delší než uvedených 36 kalendářních dnů. Hodnotící lhůta může být kratší než stanovených 8 měsíců, ale nesmí být překročena. Konkrétní délka obou lhůt pro danou veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji musí být stanovena podle uvedených pravidel již při vyhlášení soutěže a musí být dodržena.

Poskytovatel nemusí všechny podklady zveřejnit při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu vývoji v oznámení („inzerátu“), ale zpracuje tak jako u jiných typů veřejných soutěží zadávací dokumentaci. Při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji sdělí, kde a kdy je zadávací dokumentace každému k dispozici. Zadávací dokumentace obsahuje např. formuláře, popis programu, podmínky účasti a pokyny pro vyplnění formulářů.

Ustanovení § 8 omezuje účast ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji pouze na ty uchazeče, kteří splní kvalifikační předpoklady a jsou schopni tuto skutečnost prokázat stanoveným způsobem. Způsob prokazování odborných předpokladů stanovuje poskytovatel a nařízení jej neupravuje, neboť požadavky na odborné předpoklady se liší u jednotlivých poskytovatelů, oborů výzkumu a vývoje, programů apod.

Důsledek: Prokázat svoji kvalifikaci stanoveným způsobem musí všichni uchazeči. Soubor požadavků je zaměřen na to, aby prostředky státního rozpočtu nebyly např. poskytnuty někomu, kdo je např. v dlouhodobé platební neschopnosti a má obstaven účet nebo byl trestán nebo jehož firma je v úpadku. Tomu, kdo kvalifikační požadavky nesplní, nesmí být účelové finanční prostředky poskytnuty. Pro omezení administrativní náročnosti se kvalifikační předpoklady prokazují nejprve čestným prohlášením, pouze oprávnění k podnikání se dokládá příslušným dokladem. Další požadované výpisy předkládají před vydáním rozhodnutí nebo uzavřením smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků jen ti uchazeči vybraní ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.

Pro uchazeče je důležitá povinnost písemně informovat ve stanovené lhůtě poskytovatele o skutečnostech, které nastaly v období od podání návrhu projektu do doby vydání rozhodnutí nebo do uzavření smlouvy o poskytnutí účelových prostředků a které by mohly mít vliv na rozhodování poskytovatele. Tzn., že s jejich znalostí by poskytovatel mohl rozhodnout jinak.

Důsledek: Nesplnění této povinnosti by znamenalo, že příjemce obdržel účelové finanční prostředky na základě uvedení nepravdivých skutečností.

Ustanovení § 9 a 10 upravují průběh přijímání a hodnocení návrhů projektů. Je stanoven způsob hodnocení a je stanoveno, jakým způsobem poskytovatel sestaví odborný poradní orgán a čím se odborný poradní orgán při svém jednání řídí.

Důsledek: Poskytovatel musí statut a jednací řád odborného poradního orgánu zveřejnit nejpozději při vyhlášení veřejné soutěže. Každý uchazeč se s nimi může seznámit a dozvědět se, jakým způsobem bude jeho návrh hodnocen.

Stejná ustanovení upravují obdobně jako § 5 otázku podjatosti členů odborného poradního orgánu. Zatímco dříve se řešení otázky podjatosti ponechávalo na poskytovateli, nařízení vlády ji řeší jednoznačně v odstavci 6.

Důsledek odst. 10: Poskytovatel, odborné poradní orgány i uchazeči si musí být vědomi toho, že návrhy projektů nesmí být měněny s výjimkou navržené výše uznaných nákladů a výše účelového financování. Výjimka se připouští pouze při dvoustupňové veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, je-li návrh projektu dopracováván podle předem stanovených požadavků.

Komentář k § 11

Jsou stanoveny tři důvody, pro které může poskytovatel odvolat veřejnou soutěž ve výzkumu vývoji.

Důsledek: Povinností poskytovatele je rozhodnutí o odvolání veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji neprodleně zveřejnit stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení.Je výslovně stanoveno, že odvolá-li poskytovatel veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji z důvodů uvedených v odstavci 1, nemá uchazeč právní nárok na úhradu nákladů spojených s účastí ve veřejné soutěži.

Komentář k § 13 a 14

Ustanovení odstavce 1 obou paragrafů se přizpůsobila při poskytování účelových finančních prostředků znění § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., podle kterého se všechny dotace poskytují na základě rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Dosud platný zákon 300/1992 Sb., stanoví, že na základě smlouvy poskytuje účelové finanční prostředky v oblasti výzkumu a vývoje jen Grantová agentura České republiky. Dále platí, že na základě smluv se účelové finanční prostředky poskytují poskytovatelé zadávající veřejnou zakázku podle zákona č. 199/1992 Sb.

Důsledek: Všichni poskytovatelé s výjimkou Grantové agentury České republiky poskytují účelové finanční prostředky na základě rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků. To mění dvoustranný vztah mezi poskytovatelem (s výjimkou Grantové agentury České republiky) a příjemcem na jednostranný, při kterém poskytovatel stanovuje podmínky, za kterých vydá rozhodnutí a poskytne účelové finanční prostředky.

To znamená, že u nových projektů se bude postupovat přesně podle tohoto nařízení vlády (bude se vydávat rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků; jeho podmínky mohou obsahovat podobná ustanovení jako smlouva). U řešených projektů, na které uzavřeli poskytovatelé s příjemci před nabytím účinnosti nařízení smlouvu o poskytnutí účelových finančních prostředků na celou dobu řešení, by měl dosavadní právní vztah založený na dříve uzavřené smlouvě pokračovat. Pokud však poskytovatel uzavíral jednoleté smlouvy, pak musí od doby platnosti nařízení poskytovat účelové finanční prostředky výhradně podle § 13 (netýká se Grantové agentury České republiky - § 14).

§ 13 odst. 2 a obdobně i § 14odst. 1 v souvislosti s vydáním rozhodnutí nebo uzavřením smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků uvádí, že celkový objem uznaných nákladů a s tím související výše účelových finančních prostředků na celou dobu řešení se nesmí změnit o více než 50 % celkové výše uznaných nákladů na řešení projektu, a to ani rozhodnutím poskytovatele nebo uzavřením dodatku ke smlouvě.

Důsledek: Pokud dojde během řešení ke změně vyšší než uvedených 50 % celkových uznaných nákladů na řešení projektu a s tím související výše účelových finančních prostředků, jsou porušeny podmínky vydání rozhodnutí nebo smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků. V takovém případě musí být projekt ukončen a vypsána nová veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji.

Ustanovení § 13 a 14 ukládají podobně jako ustanovení § 8 odst. 8 příjemci povinnost informovat ve stanovené lhůtě písemně poskytovatele o všech změnách, které nastaly od vydání rozhodnutí nebo uzavření smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků a které se dotýkají jeho právní subjektivity, kvalifikace nebo které by mohly ovlivnit řešení projektu.

Důsledek: Nesplnění této povinnosti by znamenalo, že příjemce obdržel účelové finanční prostředky na základě uvedení nepravdivých skutečností. Ten, kdo poruší rozpočtovou kázeň, je povinen odvést do státního rozpočtu odvod za porušení rozpočtové kázně ve stejné výši, v jaké byla porušeno rozpočtová kázeň a zároveň jsou povinny zaplatit do státního rozpočtu penále ve výši 1 promile denně z částky, které se týká porušení rozpočtové kázně (§ 44 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.).

Komentář k § 15

Nařízení stanovuje postup při poskytování účelových finančních prostředků a stanovuje lhůty pro poskytnutí účelových finančních prostředků. Současně stanovuje povinnost příjemci začít ve stejné lhůtě projekt řešit. Poskytovateli je současně dána možnost poskytnout zejména u cíleného výzkumu a u vývoje část účelových finančních prostředků ve výši 10 % jako tzv. zádržné až po splnění všech podmínek a závazků a po vyhodnocení dosažených výsledků projektu.

Důsledek: Příjemce musí zvažovat všechny podmínky rozhodnutí nebo smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků. Jejich splnění nemusí být vždy ohraničeno samotnou dobou řešení projektu, ale může tuto dobu výrazně přesahovat (účinnost smlouvy, vykonatelnost rozhodnutí). Po tuto dobu může být vyplacení zádržného vázáno.

Komentář k § 16

§ 16 ukládá v případě cíleného výzkumu a u vývoje poskytovateli a příjemci zajistit využití dosažených výsledků a ve stanovené lhůtě uzavřít smlouvu o využití výsledků výzkumu a vývoje. Její náležitosti jsou uvedeny. Podle legislativních zvyklostí nejsou uváděny obvyklé náležitosti smlouvy, jako jsou např. identifikační údaje o poskytovateli a příjemci nebo datum uzavření smlouvy apod.

Komentář k § 17

Návazně na § 16 jsou stanoveny zásady využití výsledků. Tyto zásady nebyly dosud stanoveny.

Důsledek: Jde-li o výzkum a vývoj výlučně pro potřeby státu (o veřejnou zakázku), nemůže příjemce libovolně s výsledkem nakládat, tzn. že jej nemůže zveřejnit bez souhlasu poskytovatele. Pokud příjemce chce v tomto případě výsledek zveřejnit např. v odborném nebo vědeckém tisku, musí žádat poskytovatele o souhlas.

Bylo-li výsledků výzkumu a vývoje dosaženo s podporou státního rozpočtu (byly poskytnuty účelové finanční prostředky) a přesáhl-li jejich podíl 50 % celkových uznaných nákladů, nesmí příjemce omezit využití výsledků a musí je poskytnout za stejných (nediskriminujících) podmínek všem zájemcům. Ustanovení odstavce 2 písm. b) neznamená, že je poskytuje zdarma. Diskriminující podmínkou by např. bylo poskytnutí dosaženého výsledku některým zájemcům zdarma a jiným za úplatu, nebo prodej za různé ceny.

V odstavci 2 písm. c) Je stanoven postup při nevyužití výsledků dosažených s podporou státního rozpočtu.

Důsledek: V případě, že příjemce sám nevyužije dosaženého výsledku, je povinen jej poskytnout dalším zájemcům, rovněž za nediskriminujících podmínek. Nesmí výsledek např. ochránit patentem a znemožnit jeho využití za běžných obchodních podmínek.

Komentář k § 18

V otázkách kontroly dodržování podmínek a využívání účelových finančních prostředků se odkazuje na ustanovení zákona č. 218/2000 Sb.

Důsledek: Porušení stanovených podmínek je posuzováno jako neoprávněné použití účelových finančních prostředků a může být postihováno podle zákona č. 218/2000 Sb.

Komentář k § 19

Ustanovení § 19 upravují povinnost uchovávat doklady o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji (odstavec 1) a doklady o každém účelově financovaném projektu (odstavec 2) a stanovují lhůty a jejich počítání. Dosud byla povinnost uchovávat doklady stanovena pouze na úrovni usnesení vlády ze dne 3. ledna 1996 č. 27. Povinnost uchovávat doklady je uložena poskytovateli.

Komentář k § 20 až 24

Ustanovení § 20 až 24 vychází z toho, že předání údajů o projektech a jejich výsledcích do centrální evidence projektů je podmínkou ve smyslu zákona č. 300/1992 Sb. poskytnutí účelových finančních prostředků. V souvislosti s plněním této podmínky je stanoven obsah centrální evidence projektů a upraven postup při předání těchto údajů ze strany poskytovatele v § 22, ze strany uchazeče a příjemce v § 23 a postup provozovatele v § 24. Pro plnění povinností jsou stanoveny lhůty poskytovateli i příjemci. V souvislosti s tím se připomíná oznamovací povinnost uchazeče podle § 8 odst. 8 a příjemce podle § 13 odst. 3.

Důsledek: Bez předání údajů do centrální evidence projektů nesmí poskytovatel poskytnout účelové finanční prostředky.

Provozovatel zařadí do centrální evidence projektů ty údaje předložené poskytovatelem, které splní stanovené náležitosti a oznámí tuto skutečnost písemně poskytovateli. Pro oznámení o zařazení údajů o projektech a jejich výsledcích jsou stanoveny lhůty a jejich počítání.

Údaje o výsledcích (stejně jako údaje o projektech) předává do centrální evidence příjemce výhradně prostřednictvím poskytovatele, který vydal rozhodnutí nebo který s příjemcem uzavřel smlouvu o poskytnutí účelových finančních prostředků. Tento postup vyplývá z právních vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem a odpovídá § 1 písm. a) a c) a § 3 odst. 3. Postup, kdy příjemce předával údaje o všech svých výsledcích prostřednictvím „resortně“ příslušného ministerstva, není možný a příjemci se musí naučit komunikovat s tím, ke komu jim vznikly na základě smlouvy nebo rozhodnutí závazky.

Otázky, které budou upraveny připravovaným zákonem o výzkumu a vývoji a prováděcími předpisy k němu

Nařízení je prováděcím předpisem k platnému zákonu č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Proto jsou jeho obsah a pojmy vázány na tento zákon. Obecně závazný předpis na úrovni nařízení vlády může zákon pouze „provádět“, ale nesmí jej měnit. Proto mohlo být nařízením vlády upraveno pouze účelové financování výzkumu a vývoje, a to pouze v rozsahu daném zákonem č. 300/1992 Sb.

Z tohoto důvodu nejsou buď upraveny vůbec nebo jsou upraveny pouze částečně následující oblasti výzkumu a vývoje

· terminologie a vymezení pojmů v souladu s terminologií OECD,

· není dořešena otázka poskytování účelových finančních prostředků na základě smlouvy, jak je obvyklé v členských zemích Evropské unie proti rozhodnutí podle zákona č. 218/2000 Sb.,

· otázka sankcí,

· institucionální financování jako celek,

· uspořádání státní správy ve výzkumu a vývoji,

· informační systém ve výzkumu a vývoji jako celek (nařízení upravuje pouze části spojené s poskytováním účelových finančních prostředků, institucionální financování je dosud upraveno pouze usnesením vlády ze dne 22. dubna 1998 č. 281).

Novou úpravu přinese až připravovaný zákon o výzkumu a vývoji a prováděcí předpisy k němu.