Financování v 6. rámcovém programu

Základní ekonomické informace o 6. rámcovém programu EU 1998 - 2001

Úvod

Během let, kdy poskytujeme služby výzkumným podnikům jsme zjistili, že mnohdy je vážnou překážkou jejich účasti v mezinárodních projektech VaV strach z problémů v ekonomické části projektů, neznalost poněkud odlišných pravidel, která EU v programech aplikuje a mnohdy i jazyková bariera, která v této oblasti může postihnout i toho, kdo se jinak běžně domluví.

Když v r. 2000 vznikaly regionální a oborové kontaktní organizace pro snazší zpřístupnění programů EU, najmě 5. rámcového programu, výzkumné veřejnosti, rozhodlo se proto AVO pro založení oborové kontaktní organizace zaměřené právě na tyto otázky. Jednou z našich akcí by měl být i tento krátký text, který zmiňuje, kde všude se můžete potkat s problémy ekonomického charakteru od chvíle, kdy se začnete zabývat myšlenkou podání projektu až do případného podpisu smlouvy.

Díky tomu může vzniknout dojem jisté chaotičnosti, protože nebudeme probírat jednotlivé klíčové akce ani celou proceduru sepsání návrhu projektu či podpisu smlouvy, ale zaměříme se právě jenom na to, co se nějakým způsobem dotýká otázek ekonomiky, financí ap.

Příprava projektového návrhu

Když vůbec začnete uvažovat o účasti v mezinárodním projektu, musíte se především rozhodnout, zda budete koordinátorem, který nese zodpovědnost za koordinování všech aktivit projektu a jeho administrování nebo zda budete účastníkem, který odvádí především svůj podíl na výzkumné práci a je třeba zodpovědný za vybrané aktivity. Obojí má své výhody i nevýhody, ale to není naším předmětem.

Budete-li koordinátorem musíte sestavit celý návrh projektu včetně pracovních balíků, časového harmonogramu obsahujícího očekávané výsledky a klíčové okamžiky, tzv. milníky projektu ap. Jako účastník budete vyplňovat jenom formuláře A3 a A4, který uvádí informace o Vaší organizaci a Váš rozpočet. I tak ale doporučujeme, abyste se seznámili s celým návrhem projektu a svou účastí v něm a abyste se podíleli na jeho sestavení. V každém případě budete muset rozhodnout způsob financování své účasti v projektu a svůj rozpočet. Proto je třeba znát pravidla.

Jaké granty se poskytují v 6. RP:

Paušální platby – u částek pod 5000,- € )fixní částky, ceny, mobilita, školení, určité specifické akce a lidské zdroje)

Náhrada povolených nákladů – zde je principem neziskovost, spolufinancování, dodatečnost

Výše částky:

Určena větším počtem faktorů – druhem nástroje, aktivitou, modelem financování sumou příjmů na projekt, atp.

Granty
	Příspěvek k nákladům		Paušální financování
Typ nástroje	Grant na integraci	Grant k rozpočtu	Paušál
Sítě excelence	x
Integrované projekty		X
STREP		X
Integrované iniciativy pro infrastruktury		X
Specifické projekty pro MSP		X
Akce k rozvoji lidských zdrojů a mobility		X	x
Koordinační akce		X
Specifické podpůrné akce		X	X

Modely financování:

Nejprve musíte zvolit jednu z následujících kategoriií nákladů:

Ujistěte se, že jste zvolili správný model účasti na nákladech a že vaše organizace používá ve všech svých běžících projektech stejný model nákladů.Způsob náhrady obecných nepřímých nákladů odvisí od modelu účasti na nákladech, který vaše organizace zvolila. Jedná se tedy o tyto následující modely nákladů:

o Full Cost s vyčíslenými nepřímými náklady[1] FC (Full costs actual overhead rate - plné náklady, skutečná režijní sazba – FC)
Účtovány jsou všechny povolené přímé i nepřímé náklady
tento model se aplikuje u organizací s účetním systémem, který jim dovoluje oddělit jejich přímé a nepřímé náklady vztahující se k projektu a které mohou určit své skutečné režijní náklady. Pro tyto organizace jsou režijní náklady kalkulovány podle praxe v organizaci obvyklé a na základě, který Komise považuje za rozumný. Mohou být účtovány v plné výši.

o Full Cost s paušální částkou na nepřímé náklady – FCF (Full costs flat overhead rate – plné náklady paušální režijní sazba) tento model používají stejné organizace, které byly uvedeny výše, které se rozhodnou pro tento základ nákladů nebo organizace, které mohou určit své přímé náklady na projekt, ale ne své skutečné nepřímé náklady. v těchto případech se režijní náklady účtují jako paušální sazba, která může dosáhnout až 20% všech nákladů s výjimkou subkontraktů nákladů.
Účtovány jsou všechny přímé náklady, nepřímé náklady se vyčíslují částkou, která je 20% všech přímých nákladů s výjimkou nákladů na subkontrakty
IDC = (DC – SCC) x 0,2[2]

o Additional Cost s paušální částkou na nepřímé náklady AC (: Additional costs model – model dodatečných nákladů) tento model se aplikuje u organizací, které nemají účetní systém, který by umožnil oddělit jejich přímé a nepřímé náklady vztahující se k projektu nebo které nemohou určit své skutečné přímé náklady. Mimořádné náklady vyplývající z jejich účasti v projektu jsou určitelné (např. dodatečné, nevratné náklady). Příkladem dodatečných nákladů jsou náklady na personál přijatý na dobu omezenou trváním práce na projektu, ale ne personální náklady účtované v periodickém rozpočtu organizace (u stálých zaměstnanců je možno účtovat náklady nad rámec jejich obvyklých povinností – tzn. zvýšené úsilí vydáváné v souvislosti s projektem). Tyto organizace si mohou účtovat režijní náklady do 20% součtu všech kategorií přímých nákladů, s výjimkou subkontraktů.
Účtovány jsou veškeré přímé dodatečné náklady na projekt a nepřímé náklady podle vzorce IDC = (DC – SCC) x 0,2

Přímé a nepřímé náklady:

Přímé náklady jsou spojeny přímo s prací na projektu a jsou určeny kontraktorem[3] v souvislosti s jeho obvyklou účetní praxí

Přímé dodatečné náklady jsou povolené náklady, které vyvstávají navíc oproti normálním nákladům kontrahenta v souvislosti s prací na projektu a nejsou kryty z žádných jiných zdrojů

Např. dodatečné personální náklady mohou být:

Personální náklady na pracovníka přijatého navíc pouze na práci na projektu

Náklady na doktorandy

Náklady na pracovníky, jejichž zaměstnání závisí zcela nebo částečně na dodatečném vnějším financování – u nich musí být z dodatečných nákladů vyloučeny personální náklady z běžného financování

Nepřímé náklady jsou pro ta účtující v modelu FC veškeré povolené náklady určené kontraktorem podle jeho obvyklé účetní praxe, které nejsou přímým příspěvkem na práce na projektu, ale vyvstávají v souvislosti s přímými náklady projektu.

Pro účtující v modelu FCF a AC jsou tyto náklady určené paušálem podle výše uvedeného vzorce.

Jaký model financování použít:

Všechny subjekty s výjimkou fyzických osob mohou použít model FC

Fyzické osoby musí použít model AC

Neziskové a nekomerční organizace mohou použít kterýkoliv z uvedených modelů, ale pouze ty z organizací, které v účtování nejsou schopny rozlišit vlastní náklady od nákladů na projekt mohou použít model AC

MSP mohou použít model FC nebo FCF

Jaký model je pro jakou organizaci vhodný:

Typ subjektu	Účetní schopnost rozlišit přímé a nepřímé náklady	Model financování
Typ subjektu	Účetní schopnost rozlišit přímé a nepřímé náklady	AC	FCF	FC
Fyzické osoby	neaplikovatelné	X
Nekomerční a neziskové organizace	ne	X
Nekomerční a neziskové organizace	ano		X	X
MSP	neaplikovatelné		x	X
Ostatní právnické osoby	neaplikovatelné			x

Každý účastník musí ve všech svých smlouvách v 6. rámcovém programu používat stejný model financování. Pouze právnické osoby, které užily v dřívějších projektech model AC mohou v pozdějších smlouvách přejít na model FCF nebo FC – poté, ale musí stále užívat vyšší model financování.

Jakákoliv právnická osoba, která v předchozích smlouvách použila model FCF může přejít na model FC a užívat ho nadále.

Co jsou příjmy projektu:

V úvahu nutno vzít tři druhy příjmů projektu:

Finanční převod kontraktorovi od třetí strany nebo jeho ekvivalent

Příspěvek ve zboží od třetí strany

Příjem vytvořený v rámci projektu

První dvě možnosti jsou uvažovány jako příjem projektu, jestliže je třetí strana poskytne specificky pro užití v projektu. Mohou-li být použity podle úvahy kontraktora, mohou být brány jako povolené náklady projektu a ne jako příjmy. Tam, kde kontraktor použije příspěvek třetí strany pro práci na projektu, musí o tom třetí stranu informovat podle národních předpisů nebo zvyklostí.

Jakékoliv příjmy vytvořené v rámci projektu jsou uvažovány jako příjmy projektu (např. účastnické poplatky za konferenci organizovanou konsorciem, prodej sborníků z takové konference, prodej vybavení koupeného pro projekt atp.)

Tabulka osvětluje maximální příspěvek podle druhu nástroje, podle aktivity a podle modelu financování pro jednotlivé nepřímé aktivity:

Maximální příspěvek na povolené náklady	RTD akce	Demonstrační aktivity	Školící aktivity	Management konsorcia	Ostatní specifické aktivity
Sítě excelence - NoE				100% - do 7%příspěvku AC – povolené přímé náklady	100%
Integrované projekty - IP	FC/FCF 50% AC 100%	FC/FCF 35% AC 100%		100% - do 7% příspěvku AC – povolené přímé náklady
Specifické výzkumné akce pro MSP	FC/FCF 50% AC 100%		100% - jen pro kolektivní výzkum	100% - do 7% příspěvku AC – povolené přímé náklady
STREP	FC/FCF 50% AC 100%	FC/FCF 35% AC 100%		100% - do 7% příspěvku AC – povolené přímé náklady
Integrované infrastrukturní iniciativy	FC/FCF 50% AC 100%	FC/FCF 35% AC 100%		100% - do 7% příspěvku AC – povolené přímé náklady	100%
Koordinační akce - CA			100%	100% - do 7% příspěvku AC – povolené přímé náklady	100%
Specifické podpůrné akce - SSA				100% - do 7% příspěvku AC – povolené přímé náklady	100%

Audit a jeho uplatnění v 6. RP:

Během projektu je od každého kontrahenta vyžadována certifikace nákladů. Ta může být provedena externím auditorem kontrahenta nebo u veřejných institucí k tomu kompetentním úředníkem. Náklady na audit jsou 100% procentně hrazeny z nákladů na řízení projektu.

U integrovaných projektů a sítí excelence jsou tyto audity od každého kontraktora vyžadovány každoročně.

Požadavek certifikátu od auditora nezbavuje Komisi práva ověřit účtování vlastním auditem, a to kdykoliv do 5ti let po skončení projektu.

Jak se subkontrakty v 6. RP:

Očekává se, že kontraktoři budou schopni zajistit provádění projektu vlastními silami. Za určitých okolností se však může stát, že je efektivnější nebo ekonomičtější nechat jisté práce udělat smluvně. Těmto pracím se říká subkontrakty. Má-li být práce provedena v rámci subkontraktu, je třeba to specifikovat v technickém dodatku ke smlouvě. Subkontrakty musí být provedeny jako výběrová řízení podle platné legislativy toho kterého státu.

Každý subkontrakt, který není specifikován v technickém dodatku musí být omezen na velmi malé dodávky a služby, na něž jsou uplatněna výběrová kriteria.

Co je kolektivní zodpovědnost:

Každá smlouva, která má více než jednoho kontraktora obsahuje technickou kolektivní odpovědnost všech partnerů za provádění prací na projektu.Porušení kontraktu vede k povinnosti vrátit příspěvek do projektu vložený.

Povolené náklady v 6. RP:

V 6. rámcovém programu, na rozdíl od předchozích nejsou stanoveny jednotlivé kategorie nákladů. Běžné účetní mechanismy účastníků jsou základem stanovení jejich nákladů.

To znamená, že za povolené náklady jsou považovány veškeré náklady nevyjmenované v seznamu nákladů nepovolených a splňující sdruženou podmínku uznatelnosti zbývajících nákladů.

Každý účastník účtuje podle svých běžných účetních zvyklostí, obvyklých v tom kterém státě.

Z hlediska auditu je důležité, aby se účtování projektu nelišilo od účtování ostatních aktivit účastníka.

Modelový kontrakt definuje uznatelné náklady takto:

Uznatelné náklady k implementaci projektu musí splňovat následující podmínky:
Musí být aktuální, ekonomické a nutné pro implementaci projektu;
Musí být určeny v souvislosti s běžnými účetními zvyklostmi kontraktora;
Musí vzniknout v době trvání projektu, s výjimkou nákladů vzniklých na zpracování závěrečné zprávy, která musí být zpracována do 45 dnů po datu skončení projektu nebo po jeho skutečném ukončení, došlo-li k němu dříve;
Musí být zaneseny v účetnictví kontraktora, a to ne později než před ověřením auditorem;
Účetní předpisy užívané k výkazu nákladů musí být respektovat účetní zákony státu, v němž má kontraktor sídlo a ukazovat vztah mezi příjmy a výdaji vztahujícími se k projektu a celkový účetní výkaz vztahující se na ostatní obchodní aktivity kontraktora;
Musí být zaneseny i příspěvky od třetí strany;

Náklady musí být aktuální, tzn. skutečné náklady, nikoliv uvažované, rozpočtové nebo vnesené (imputované). Musí být zaznamenány v účetních nebo daňových dokladech, identifikovatelné a kontrolovatelné. Vyloučeny musí být náklady fiktivní náklady jako interní faktury, příležitostné náklady apod. Náklady musí být z doby trvání projektu – pokud vzniknou před započetím nebo po ukončení ( s výjimkou závěrečné zprávy, viz. výše) projektu nebudou uznány.

Náklady musí být ekonomické s ohledem na „dobré hospodaření“ s veřejnými prostředky. Tím se rozumí minimalizace nákladů z těchto zdrojů, ohled na odpovídající kvalitu a efektivitu ve vztahu ke vstupům a výstupů. Efektivita se vztahuje také k očekávaným a skutečným dopadům výstupů.Nákladová efektivita se vyjadřuje v nákladech na jednotku dosažených výsledků.

Náklady musí být rozumné a musí být v souladu s cíly projektu, s formálními aspekty zpráv o výdajích a s alokací rozpočtu.

Konečně musí být náklady v souladu s běžnou praxí účastníka (např. v českých podmínkám bývá tendence neúměrně navyšovat mzdy oproti běžnému průměru). Co je pokládáno za ekonomické u jednoho účastníka projektu, nemusí být ekonomické u druhého. Uváděné náklady musí být u daného účastníka normální.

Náklady musí být nutné – tzn. musí být nutné pro dosažení výsledků projektu, a zmíněné v rozpočtu nebo v popisu aktivit ve smlouvě.

S ohledem na to, že v 6. rámcovém programu se již neužívají jednotlivé kategorie nákladů, každý účastník musí definovat své obvyklé typy povolených nákladů. Např. bude kontraktor deklarovat odpisy nákladů na zařízení zakoupené pro potřeby projektu jako přímé povolené náklady- Kalkulace výše odpisových nákladů bude založena na jeho vlastním odpisovém systému. Dále např. spotřební náklady mohou být jakékoliv položky menší než určitá peněžní hodnota.

To že účastníci mohou používat vlastní účetní systém neznamená, že budou tvořit zvláštní účetní systém pro nepřímé akce 6. rámcového programu J. Jestliže jsou v jejich účetním systému zvláštní náklady vždy účtované jako nepřímé, musí je tak účtovat i v akcích 6. rámcového programu.

Nepovolené náklady:

Veškeré možné nepřímé daně, včetně DPH^* a cel
Provize na možné budoucí ztráty
Kursové ztráty
Náklady účtované v jiném projektu EK
Návrat kapitálu
Dluhy a úroky z nich
Nepřiměřená a neuvážená vydání
Náklady, jež nejsou v souladu s podmínkami Dodatku II.19.1. (definice povolených nákladů)

* na 6. RP se nevztahuje potvrzení na vrácení DPH, které vydávalo MŠMT v předchozích programech, protože není zakotveno v českém daňovém systému;

Dále je třeba zmínit, že náklady musí být aktuální, což znamená, že nepřípustná jsou například „příležitostná vydání“ apod.

Kromě celkových nákladů na práci v projektu, vyčíslujete v 6. RP náklady na koordinaci, které nesmí přesáhnout 7% celkových nákladů.

Předsmluvní jednání – smlouva, kozorciální smlouva a důležitost koordinátora v 6. RP:

Je-li návrh projektu (proposal) vybrán k podpoře, neznamená to vůbec, že k jeho financování dojde v podobě, ve které byl zaslán k hodnocení. V průběhu předsmluvních jednání se může – a většinou se to i stává - změnit celý návrh, rozpočet, může dojít i k redukci počtu partnerů.

Pro Komisi je v 6. RP jenom jeden partner – koordinátor, ten (po dohodě s Komisí) rozhoduje o konečné podobě projektu i rozpočtu. Proto se u většiny projektů – a ve výzvě k podá vání návrhů je to vždy explicite zmíněno – požaduje, aby ještě před uzavřením smlouvy s Komisí, byla uzavřena tzv. Konzorciální smlouva mezi partnery. Tato smlouva určuje veškeré mechanismy jednání, pravomocí, sankcionování, včetně rozdělování prostředků a využívání know-how v průběhu projektu i určitou dobu po jeho skončení. Je pro každého z partnerů velice důležitá a v žádném případě ji nelze podcenit. Pokud podepíšete smlouvu, která pro Vás bude nevýhodná, může se v nejhorším případě stát i to, že v průběhu řešení vypdnete z projektu, prostě proto, že konzorcium najde výhodnějšího partnera. To se týká hlavně velkých projektů jako jsou sítě excelence a integrované projekty. Je proto třeba se vždy ujistit, že jste navrhované konzorciální smlouvě porozuměli, jak po stránce jazykové, tak i obsahové – evetuálně smlouvu konzultovat.

Hlavní smlouva s Evropskou komisí

Nejenom všechna důležitá ustanovení týkající se samotných prací na projektu, ale i veškeré ekonomické podmínky, podmínky konzorciální smlouvy apod., lze nalézt ve vzoru hlavní smlouvy pro projekty 6. RP, jejíž překlad laskavě poskytl Svaz průmyslu ČR.

Vzor HLAVNÍ smlouvy pro projekty 6. Rámcového programu evropského výzkumu

Hlavní smlouva sestává ze stručné preambule, 14 článků a 6 příloh:

Článek 1 – Rámec působnosti

Článek 2 - Založení konsorcia

Článek 3 - Rozšíření konsorcia

Článek 4 - Vstup smlouvy v platnost a doba trvání projektu

Článek 5 – Finanční příspěvek Společenství

Článek 6 – Časová období pro podávání zpráv

Článek 7 – Zprávy

Článek 8 - Způsob úhrady

Článek 9 – Zvláštní doložky

Článek 10 - Dodatky

Článek 11 - Hlášení

Článek 12 - Zákon, jež bude uplatněn

Článek 13 - Soudní příslušnost

Článek 14 - Přílohy (součást smlouvy)

Příloha I - Popis práce

Příloha II - Všeobecné podmínky

(Příloha III – Zvláštní ustanovení…)

(Příloha IV – Formulář A – souhlas smluvních stran o přistoupení ke smlouvě)

(Příloha V - Formulář B - přistoupení dalších právnických osob ke smlouvě)

(Příloha VI – Formulář C – prohlášení o financování)

Text smlouvy:

S M L O U V A Č. _______________

/ Evropské společenství / / EURATOM / („ Společenství ), zastoupené Komisí Evropského společenství („ Komise “) pro podpis této smlouvy (jméno), generálním ředitelem pro (název DG) nebo jeho /její/ řádně pověřený zástupce

na straně jedné

a (jméno koordinátora a právní forma) ((akronym)), se sídlem v (plné znění adresy, město, stát, oblast, země), zastoupeném (jméno právního zástupce), (funkce) či jeho/její/jejich pověřený zástupce smluvní strany,vystupující jako koordinátor konsorcia,

(„ koordinátor“) / vykonavatel výzkumu a vývoje / střední a malé podniky / podniková seskupení/[4] a další smluvní strany uvedené v článku 1.2 níže

na straně druhé

SE DOHODLY na následujících vztazích a podmínkách ustanovených v této smlouvě a jejích přílohách („smlouva“).

Článek 1 – Rámec působnosti

1. Společenství souhlasí s poskytnutím finančního příspěvku k provedení projektu nazvaného (název projektu) v rámci programu specifického výzkumu a vývoje (název programu specifického výzkumu a vývoje) („specifický program“)

2. Konsorcium se skládá ze smluvní strany jednající jako koordinátor a následujících právnických subjektů, které přistupují ke smlouvě v souladu s postupem zmíněném v článku 2 a jsou smluvními stranami přijímajícími práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy s účinností ode dne, kdy vstupuje v platnost:

- (plné jméno a právní forma smluvní strany / vykonavatel výzkumu a vývoje/ střední a malý podnik/ podnikové sdružení / jiný podnik či koncový uživatel/[5] zastoupené (jméno právního zástupce), (funkce) nebo jeho/její/jejich pověřený zástupce ustanovený v (plná adresa, město / stát / oblast / země ) ( smluvní strana),

- (plné jméno a právní forma smluvní strany / vykonavatel výzkumu a vývoje/ střední a malý podnik / podnikové sdružení / jiný podnik či koncový uživatel/ zastoupené (jméno právního zástupce), (funkce) nebo jeho/její/jejich pověřený zástupce ustanovený v (plná adresa, město/ stát/ oblast/ země) (smluvní strana),

- (…)

(dále zmiňované jako „ smluvní strany“)

3. Konsorcium bude vykonávat práci uvedenou v příloze I této smlouvy (projekt) /až do milníku specifikovaném v příloze I/ /až do (specifikovat milník)/ v souladu s podmínkami ustanovenými v této smlouvě.

4. /Opce A: Je-li vyžadována konsorciální smlouva – tj. při nejmenším u IP, NOE[6] a specifických projektů malých a středních podniků / Smluvní strany uzavřou konsorciální smlouvu o vnitřním chodu a řízení konsorcia. / Smluvní strany potvrzují, že konsorciální smlouva byla uzavřena/ Konsorcální smlouva bude obsahovat všechny aspekty potřebné k řízení konsorcia a k uskutečnění projektu stejně tak, jako jakákoli nutná ustanovení o duševním vlastnictví.

/Opce B: Jestliže konsorciální smlouva je nepovinná – jiné nástroje, kde si to žádá výjimka daná výzvou/ Konsorcium přijme příslušná opatření pro svůj vnitřní chod a řízení, která mohou obsahovat jakákoliv ustanovení o duševním vlastnictví. Pro tento účel může být uzavřena konsorcální smlouva, která bude pokrývat jakékoliv doplňující aspekty potřebné pro řízení konsorcia a uskutečnění projektu.

Článek 2 - Založení konsorcia

1. Koordinátor zajistí, že právnické osoby, uvedené v článku 1.2, splní formality o přistoupení ke smlouvě. Nejpozději po (30) (45) (60) kalendářních dnech od doby, kdy smlouva vstoupila v platnost, zašle koordinátor Komisi jeden ze tří řádně vyplněných a podepsaných originálů formuláře A (viz příloha IV), které obdrží od každé ze smluvních stran označených v článku 1.2. Dva zbývající podepsané originály budou uloženy u koordinátora a smluvní strany, které se to týká, a budou přístupny na požádání ke konzultaci pro kteroukoli jinou smluvní stranu.

2. Jestliže se některá z právnických osob označených ve článku 1.2 nedostaví či odmítne přistoupit na smlouvu před konečným termínem určeným v předchozím paragrafu, Komise nebude nadále vázána svou nabídkou k uzavření smlouvy s výše zmíněnou právnickou osobou (osobami). Komise může ukončit smlouvu v souladu s článkem II.15.5, když jakákoliv právnická osoba uvedená v článku 1.2 nepřistoupila ke smlouvě ve shodě s podmínkami určenými Komisí.

3. Konsorcium však může navrhnout Komisi vhodná řešení pro zajištění realizace projektu, včetně, je-li to nutné, přistoupení jiných právnických osob ke smlouvě než těch, které jsou uvedeny v článku 1.2, a to v souladu s ustanoveními v článku 3.

4. V případě vypovězení smlouvy žádné náklady, které mělo Konsorcium při zajišťování projektu až do data vypovězení smlouvy, nemohou být Společenstvím schváleny nebo akceptovány jako uznatelné pro refundaci z prostředků Společenství. Jakákoliv záloha poskytnutá Konsorciu a jakýkoliv úrok vzniklý z této zálohy musí být plně vrácen Komisi do 30 dnů od data vypovězení smlouvy.

Článek 3 – Rozšíření Konsorcia

Konsorcium může být rozšířeno o další právnické osoby, které přistoupí ke smlouvě vyplněním formuláře B (viz příloha V). Je považováno za vhodné, aby Komise přijala tuto právnickou osobu za smluvní stranu v Konsorciu, nebude-li mít tato během 6 týdnů po obdržení formuláře B k tomu námitky. Jakákoli nová smluvní strana bude dodržovat pravidla účasti ustanovená v Pravidlech účasti. To podléhá jakýmkoliv podmínkám vyžadovaným Finančními pravidly nebo jiným formalitám vyžadovaným jinými ustanoveními smlouvy.

Právnické osoby přijmou práva a povinnosti smluvních stran tak, jak je to ustanoveno ve smlouvě, s účinností od data jejich přistoupení ke smlouvě. Smluvní strany opouštějící Konsorcium budou vázány ustanoveními smlouvy ohledně termínů a podmínek, které se vážou k ukončení jejich účasti.

Článek 4 – Vstup smlouvy v platnost a doba trvání projektu

1. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem jejího podpisu koordinátorem a Komisí.

2. Doba trvání projektu bude (uveď číslice) měsíců od /prvního dne měsíce po podpisu smlouvy Komisí/ /pevné datum zahájení (uveď datum)/ /datum podepsání této smlouvy/ /datum zahájení platnosti smlouvy , které je vyhlášeno koordinátorem / smluvní stranou a jež musí být během (….) měsíců od data, kdy smlouva vstupuje v platnost / (dále uváděno jako „datum zahájení“).

Tato smlouva bude podepsána, jakmile práva a povinnosti všech stran přistupujících na smlouvu budou splněna. Realizace a termíny plateb vztahující se k projektu musí být dokončeny do data ukončení prací[7].

Ustanovení uvedená ve článcích II.7, II.9, II.10, II.11, II.29, II.31 a v části C přílohy II budou dále platit po datu ukončení prací, stejně tak jako i jakákoliv další ustanovení v příloze III, která specificky konstatují, že budou platit dále po datu ukončení prací.

Článek 5 – Finanční příspěvek Společenství

Finanční příspěvek Společenství bude ve formě /paušálního příspěvku/ /dotace k rozpočtu/ /dotace pro integraci/.

/Opce 1: Je-li příspěvek Společenství ve formě dotace do rozpočtu a dotace pro integraci/, pak maximální příspěvek Společenství do projektu bude euro ( uveďte množství euro slovy).

Příspěvek Společenství bude omezen na maximální výši příspěvku pro činnosti určené v části B Přílohy II tak, jak to upravuje jakékoliv ustanovení přílohy III. Příloha I udává předběžný rozpis nákladů a činností, které mají být v projektu provedeny/.

/Opce 2: Je-li příspěvek Společenství paušální /, bude maximální příspěvek Společenství euro (uveďte množství euro slovy).

Článek 6 – Časová období pro podávání zpráv

Projekt je rozdělen do časových období pro podávání zpráv, která jsou následující:

- Období 1: od měsíce 1 do měsíce X

- Období 2: od měsíce X + 1 do měsíce Y

- Období 3: od měsíce Y + 1 do měsíce Z

- (…)

- (závěrečné): od měsíce (N + 1 ) do posledního měsíce projektu)

Článek 7 – Zprávy

1. Zprávy zmíněné v článku II.7.2 budou předloženy pro každé časové období podle článku 6, a to v průběhu 45 dnů od konce daného období.

2. (nevztahuje se na smlouvy s paušálním příspěvkem )

/Opce 1: vztahuje se na integrované projekty a sítě špičkových pracovišť: zprávy podle v článku II.7.3, pokrývající každé časové období, budou předloženy nejpozději 45 dní po skončení každého časového období pro podávání zpráv /.

/Opce 2 ( vztahuje se na jiné nástroje) : zprávy podle v článku II.7.3 budou předloženy nejpozději 45 dní po skončení následujících období[8]:

Období (x), pokrývající časové období pro podávání zpráv od Období 1 do Období (x)

Období (y), pokrývající časové období pro podávání zpráv od Období (x + 1) do Období (y)

Období (z), pokrývající časové období pro podávání zpráv od Období (y + 1) do Období (z)

Období (závěrečné), pokrývající časové období od Období (n + 1) až k poslednímu časovému období pro podávání zpráv v projektu.

3. Kromě zpráv za poslední časové období, budou Komisi předloženy i zprávy o závěrečné činnosti a o financích, jak je uvedeno v článku II.7.4, a to nejpozději 45 dnů po ukončení projektu. Tento odklad může být prodloužen za 45 dnů na žádost Konsorcia. Tam, kde je práce splněna před koncem doby trvání projektu, budou zprávy o činnosti a o financích pokrývat období až k tomu datu.

Článek 8 – Způsob úhrady

1. Finanční příspěvek Společenství do projektu bude uhrazen koordinátorovi jménem smluvních stran v souladu s následujícími ustanoveními:

a) konsorcium rozhodne o rozdělení finančního příspěvku Společenství mezi smluvní strany v souladu s touto smlouvou a jakýmikoliv důležitými ustanoveními uvedenými v dohodě konsorcia.

b) platba finančního příspěvku Společenství koordinátorovi osvobozuje Komisi od její povinnosti uhradit tuto platbu smluvním stranám.

c) koordinátor rozdělí finanční příspěvek Společenství bez neoprávněného prodlení. /Nicméně, počáteční předfinancování nebude smluvním stranám poskytnutodo té doby, než na smlouvu přistoupí minimální počet smluvních stran vyžadovaný Pravidly účasti./

Vztahuje se k případům, kdy finanční prostředky poskytované předem jsou vypláceny pouze na základě podpisu koordinátora.

2. Finanční příspěvek Společenství bude hrazen v souladu s ustanoveními článku II.28 a následujícím:

/Opce A: projekty s jediným časovým obdobím pro podávání zpráv/

(a) /částka ve výši xxxxx euro /finanční prostředky poskytnuté předem (až do 80% - 85%[9]) předběžně odhadnutého finančního příspěvku Společenství vyznačeného v tabulce předběžného rozpisu výdajů pro toto období v příloze I v průběhu 45 dní po /datum vstupu smlouvy v platnost/ /datum , kdy poslední smluvní strana přistupuje na smlouvu v souladu s požadavkem o minimálním počtu účastníků ustanoveném v Pravidlech účasti, jak je podrobně uvedeno ve výzvě k podávání návrhů projektů, která se váže k projektu/ /konečné datum, kdy všechny smluvní strany uvedené v článku 1.2 přistoupily ke smlouvě/

(b) nezaplacené saldo bude uhrazeno v průběhu 45 dnů poté, co Komise schválí zprávy zmiňované v článku II.7.3. Tato platba bude považována za konečnou a může být předmětem jakéhokoliv auditu či kontrolní revize, jež může být vykonána na základě ustanovení článku II.29.

/ Opce B: projekty s několika časovými obdobími pro podávání zpráv/

(a) /částka ve výši xxxxx euro /finanční prostředky poskytnuté předem /až do 85 %/ předběžně odhadnutého finančního příspěvku Společenství, který odpovídá prvnímu časovému období pro podávání zpráv a prvním šesti měsícům následujícího období pro podávání zpráv vyznačenému v tabulce předběžného rozpočtu nákladů pro toto období v příloze 1, v průběhu 45 dnů po /datum vstupu smlouvy v platnost/ /datum, kdy poslední smluvní strana přistupuje ke smlouvě v souladu s požadavkem na minimální počet účastníků ustanoveném v Pravidlech účasti, jak je podrobně uvedeno ve výzvě k podávání návrhů projektů, která se váže k projektu/ /konečné datum, kdy všechny smluvní strany uvedené v článku 1.2 přistoupily na smlouvu/.

/Opce B 1: Projekty s několika časovými obdobími s potvrzením o auditu pro každé období:/

(b) v průběhu 45 dnů poté, co Komise schválila zprávy týkající se každého období pro podávání zpráv:

i ) platba, jež pokrývá částky odsouhlasené a přijaté během období pro podávání zpráv.

ii ) finanční prostředky poskytnuté předem / až do 85 % / předběžně odhadnutého finančního příspěvku Společenství, jež odpovídá následnému období a prvním šesti měsícům dalšího období, vyznačeného v tabulce předběžného rozpočtu nákladů pro toto období v příloze 1. Tam, kde je částka odsouhlasená a přijatá pro předešlé období pro podávání zpráv menší než předběžně poskytnuté finanční prostředky již zaplacené konsorciu, odečte Komise rozdíl od následné sumy finančních prostředků dodaných předem. Tam, kde je částka odsouhlasená a přijatá pro předešlé období pro podávání zpráv větší než předběžné finanční prostředky již zaplacené konsorciu, Komise přidá tento rozdíl k následné sumě finančních prostředků dodaných předem.

/Opce B 2: Projekty s několika časovými obdobími, ale bez potvrzení o auditu pro každé období:/

(b) v průběhu 45 dnů poté, co Komise schválila zprávy týkající se každého období pro

podávání zpráv

i ) přechodné finanční prostředky poskytnuté předem či platba, bylo-li předloženo potvrzení o auditu pro uhrazení částek odsouhlasených a přijatých v průběhu období pro podávání zpráv.

ii ) přechodné finanční prostředky poskytnuté předem až do 85 % předběžně vypočteného finančního příspěvku Společenství, jež odpovídá následnému období a prvním šesti měsícům dalšího období , vyznačeného v tabulce předběžného rozpočtu nákladů pro toto období v příloze 1. Tam, kde je částka odsouhlasená a přijatá pro předešlé období pro podávání zpráv menší než předběžné finanční prostředky již zaplacené konsorciu, Komise odečte rozdíl od následné sumy finančních prostředků dodaných předem. Tam, kde je částka odsouhlasená a přijatá pro předešlé obdobípro podávání zpráv větší než předběžné finanční prostředky již zaplacené konsorciu, Komise přidá tento rozdíl k následné sumě finančních prostředků dodaných předem.

/Pro B1 a B2 – všechny projekty s několika časovými obdobími pro podávání zpráv/

(c) v průběhu 45 dnů poté, co Komise schválila zprávy týkající se posledního období a závěrečné zprávy zmíněné v článku II.7, provede Komise konečnou platbu za toto období.

/Pro všechny projekty/

(d) Jakákoli platba na konci období pro podávání zpráv spojená s potvrzením o auditu bude považována za konečnou a může být předmětem jakéhokoli auditu nebo revize, která může být vykonána na základě ustanovení článku II.29.

/(e)/[10] Úhrnné předběžné finanční prostředky nesmí přesahovat 80 % finančního příspěvku Společenství nebo tam, kde byly provedeny finální platby zmíněné v paragrafu d, nesmí přesáhnout 80 % sumy, vzniklé rozdílem mezi finančním příspěvkem Společenství a těmito finálními platbami.

/[11] Tam, kde bylo na konci časového období pro podávání zpráv použito méně než 70 % finančních prostředků poskytnutých předem a nehledě na schválení příslušných zpráv Komisí, mohou být přechodné předběžné finanční prostředky vyplaceny pouze v případě:

(i ) jestliže je dodáno potvrzení o auditu pro toto časové období pro podávání zpráv, nebo

(ii) na základě doplňkové periodické zprávy o řízení podle článku II.7.1 b, která bude předložena Komisi, jakmile byla spotřebována již výše zmíněná kvóta.

(e) Tam, kde nejsou vyžadovány žádné připomínky, změny či zásadní opravy v jakékoli ze zpráv o činnosti projektu nebo v prohlášeních o financích či tam, kde Komise schvaluje zprávy více než 45 dnů po obdržení, provede Komise příslušnou platbu v průběhu 90 dnů po přijetí zpráv o činnosti projektu a přidružených prohlášeních o financích.

Tam, kde jsou Komisí v průběhu tohoto období vyžadovány zásadní komentáře, změny, další informace či úpravy, je proplacení částky odročeno na základě oznámení Komise. Zbývající část 90 denního platebního období začíná pouze poté, co smluvní strany předloží požadované informace.

Opce C 1: Příspěvek Společenství – paušální suma pro projekty s jediným časovým obdobím pro podávání zpráv

(a) /částka xxxxx euro /předběžné finanční prostředky v průběhu 45 dnů po /datum vstupu smlouvy v platnost/ /datum, kdy poslední smluvní strana přistupuje ke smlouvě v souladu s požadavkem na minimální počet účastníků podle Pravidel účasti, jak je podrobně uvedeno ve výzvě o podávání návrhů na řešení projektů, která se váže k projektu/ /konečné datum, kdy všechny smluvní strany uvedené v Článku 1.2 přistoupily na smlouvu/

(b) nezaplacené saldo bude uhrazeno v průběhu 45 dnů poté, co Komise schválí zprávy zmiňované v Článku II.7.4 a a c. Tato platba bude považována za konečnou a může být předmětem jakéhokoli auditu či kontrolní revize, jež může být vykonána na základě ustanovení Článku II.29.

Článek 9 – Zvláštní doložky

/Žádné zvláštní podmínky se na tuto smlouvu nevztahují/.

/K této smlouvě se vztahují následující zvláštní podmínky /

Článek 10 - Dodatky

Jakákoliv žádost o dodatek ke smlouvě bude předložena v souladu s článkem 11. Návrhy o dodatcích předložené koordinátorem jsou vyžadovány jménem konsorcia. Na základě žádosti koordinátor zajistí adekvátní důkaz o tom, že existuje dohoda konsorcia, která je k dispozici v případě auditu.

Komise se zavazuje schválit či zamítnout jakoukoliv žádost o dodatek v průběhu 45 dnů od jejího obdržení. Absence odpovědi ze strany Komise během 45 dnů od obdržení takovéto žádosti nebo během jakékoli jiné doby stanovené ve smlouvě neznamená schválení žádosti s výjimkou jakékoli změny či rozšíření konsorcia, jak je předjímáno v článku 3.

Všechny dodatky ke smlouvě budou v písemné formě.

Článek 11 – Hlášení

1. V žádostech o dodatky a v jakýchkoliv hlášeních, která se předvídají ve smlouvě , bude uvedena .povaha a podrobnosti žádosti či hlášení. Žádosti či hlášení budou předloženy v písemné formě jako doporučený dopis s potvrzením o příjmu na následující adresu:

Pro Komisi: Komise Evropských společenství

DG / jméno /

/ B – 1049 Brusel

Belgie / / Lucembursko /

Pro koordinátora: / kontaktní adresa /

3. Tam, kde smlouva předvídá, že informace nebo listiny mají být předávány elektronickou cestou, mohou být použity následující funkční e-mailové adresy:

Pro Komisi:

Pro koordinátora:

4. Bankovní účet koordinátora, na který mají být převedeny všechny platby finančních příspěvků Společenství, je:

Jméno držitele:

Číslo účtu: IBAN /kód a číslo

5. Každá strana ve smlouvě bude neprodleně informovat další strany o jakýchkoliv změnách ve jménech a adresách uvedených v odstavcích výše.

Článek 12 – Zákon, jež bude uplatněn

Tato smlouva se bude řídit podle zákona /Belgie / Lucemburska/.

Článek 13 – Soudní příslušnost

Soud první instance či Soudní dvůr Evropského společenství, podle toho, kam bude specifický případ příslušet, bude mít výhradní právo vyslyšet jakékoli spory mezi Společenstvím a smluvními stranami, týkající se platnosti, použití či jakékoli interpretace této smlouvy.

Článek 14 – Přílohy tvořící nedílnou část této smlouvy:

1. Následující přílohy tvoří nedílnou část této smlouvy:

Příloha I - Popis práce

Příloha II - Všeobecné podmínky

/Příloha III - Zvláštní ustanovení vztahující se k /daný nástroj/

/Příloha IV - Formulář A – souhlas smluvních stran o přistoupení ke smlouvě/

/Příloha V - Formulář B - přistoupení dalších právnických osob ke smlouvě/

/Příloha VI - Formulář C - prohlášení o financování pro každý nástroj/

2. V případě jakéhokoliv konfliktu mezi ustanoveními uvedenými v přílohách k této smlouvě a mezi ustanovením této části smlouvy bude mít přednost tato část smlouvy. Ustanovení přílohy III budou mít přednost před ustanoveními přílohy II a obě dvě budou mít přednost před ustanoveními v příloze I.

3. Zvláštní podmínky uvedené v článku 9 budou mít přednost před jakýmikoliv jinými ustanoveními této smlouvy.

Vyhotoveno v / Bruselu / Lucemburku /, v / jazyce /

3. VŠEOBECNÉ PODMÍNKY

(Příloha II hlavní smlouvy)

OBSAH

II. 1 DEFINICE

Část A : Realizace projektu

SEKCE 1 - REALIZACE A REALIZAČNÍ VÝSTUPY

II.2 AKTIVITY

II.3 PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ

II.4 VYŠŠÍ MOC

II.5 DOČASNÉ PŘERUŠENÍ A PRODLOUŽENÍ PROJEKTU

II.6 PODDODAVATELSKÉ SMLOUVY

II.7 ZPRÁVY A REALIZAČNÍ VÝSTUPY

II.8 HODNOCENÍ A SCHVÁLENÍ ZPRÁV A REALIZAČNÍCH VÝSTUPŮ

II.9 UTAJENÍ

II.10 SDĚLOVÁNÍ ÚDAJŮ

II.11 INFORMACE PRO ČLENSKÉ STÁTY A PŘIDRUŽENÉ ZEMĚ

II.12 ZVEŘEJŇOVÁNÍ

II.13 RUČENÍ

II.14 POSTOUPENÍ PRÁV A ZÁVAZKŮ

SEKCE 2 - UKONČENÍ SMLOUVY A ODPOVĚDNOST

II.15 UKONČENÍ SMLOUVY A ÚČAST SMLUVNÍCH STRAN

II.16 UKONČENÍ PRO PORUŠENÍ SMLOUVY A NEREGULÉRNÍ CHOVÁNÍ

II.17 TECHNICKÁ KOLEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST

II.18 FINANČNÍ KOLEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST

Část B: Finanční předpisy

SEKCE 1: VŠEOBECNÉ FINANČNÍ PŘEDPISY

II.19 UZNATELNÉ NÁKLADY PROJEKTU

II.20 PŘÍMÉ NÁKLADY

II.21 NEPŘÍMÉ NÁKLADY

II.22 NÁKLADOVÉ MODELY

II.23 FINANČNÍ VÝNOS PROJEKTU

II.24 FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK SPOLEČENSTVÍ

II.25 REFUNDAČNÍ SAZBY

II.26 OSVĚDČENÍ O AUDITU

II.27 ÚROK ZÍSKANÝ Z PŘEDFINANCOVÁNÍ

II.28 ZPŮSOBY PLACENÍ

SEKCE 2: KONTROLY, VYMÁHÁNÍ A SANKCE

II.29 KONTROLY A AUDITY

II.30 LIKVIDACE ŠKOD

II.31 REFUNDACE PLACENÁ KOMISI A VYMÁHACÍ PŘÍKAZY

Část C: Práva na duševní vlastnictví

II.32 VLASTNICTVÍ POZNATKŮ

II.33 OCHRANA POZNATKŮ

II.34 POUŽITÍ A ŠÍŘENÍ

II.35 PŘÍSTUPOVÁ PRÁVA

II.36 NESLUČITELNÉ NEBO OMEZUJÍCÍ ZÁVAZKY

II.1 - Definice

Přístupová práva :jsou to licence a uživatelská práva k vědomostem nebo již dříve existujícímu know-how.

Přidružený stát:je stát, jenž je spoluúčastníkem mezinárodní dohody se Společenstvím, na jejímž základě či dle jejíž podmínek finančně přispívá na celý nebo na část 6.RP

Změna kontroly : je jakákoliv změna v kontrole vykonávané nad smluvní stranou ve smyslu Článku 3 Pravidel účasti.

Konsorcium : jsou všechny smluvní strany účastnící se na projektu podle této smlouvy.

Konsorciální smlouva: je dohoda o tom, že smluvní strany uzavřou mezi sebou smlouvu o realizaci projektu. Taková smlouva nebude mít nepříznivý vliv na závazky smluvní strany vůči Společenství nebo vůči sobě navzájem, které vyplývají z hlavní smlouvy.

Koordinátor : je smluvní strana, schválená v této smlouvě, která kromě svých závazků jako smluvní strana, je povinna vykonávat jménem konsorcia specifické koordinační úkoly stanovené ve smlouvě.

Smluvní strana : je účastník podle definice v článku 2.7 v Pravidlech účasti, který podepisuje separátní dohodu se Společenstvím s ohledem na svou účast ve smlouvě.

Rozšiřování : je zpřístupnění vědomostí jakýmikoliv vhodnými způsoby, jinými než je publikování, které vyplývá z formalit na ochranu vědomostí.

Konečné datum realizace : je konečné datum realizace, které je určeno tak, že se vezmou v úvahu maximálně možná dlouhá časová období až za konečné datum délky trvání projektu, jak je určeno v článku 4.2, kdy má smluvní strana/strany předložit požadované zprávy o činnosti a prohlášení o financích, aby je Komise mohla odsouhlasit a tak provést finální platbu.

Finanční předpis : je nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605 / 2002 z 25. června 2002 o

Finančním předpisu, jež se vztahuje na všeobecný rozpočet Evropského společenství1 a nařízení Komise stanovující podrobná pravidla pro realizaci nařízení Rady (ES) č. 1605 / 2002 o Finančním předpisu, vztahujícího se na všeobecný rozpočet Evropského společenství.2

Neregulérní chování : je jakékoliv porušení ustanovení zákona Společenství nebo jakékoliv nedodržení smluvního závazku, které smluvní strana provedla svým činem či opomenutím a jež má, nebo by mělo vlivem neoprávněných výdajů za následek způsobení újmy všeobecnému rozpočtu Evropského společenství nebo rozpočtům, které jsou jím řízeny.
Mezinárodní organizace: je jakýkoliv právnický subjekt pocházející z jiného sdružení států než je Společenství, založený na základě stanov či podobného aktu, mající společné instituce a jsoucí mezinárodně uznanou právnickou osobu, která se odlišuje od členských států EU.

JRC : je Sjednocené výzkumné centrum Evropské Komise (Joint Research Centre).

Poznatkyjsou výsledky včetně informací, ať už jsou chráněny či nikoliv, které vyplývají z projektu řízeného touto smlouvou, jakož i autorská práva či práva vedoucí k takovým výsledkům na základě žádosti o ně, nebo záležitosti patentů, designu, doplňkových osvědčení o ochraně či podobných forem ochrany.

Legitimní úrok: je úrok smluvní strany jakéhokoliv druhu, zvláště pak obchodní úrok, který může být nárokován v případech, se kterými se v této smlouvě počítá. Smluvní strana musí proto prokázat, že v důsledku nevzetí v úvahu jejího nároku na úrok utrpí nepřiměřeně velkou škodu.

Vlastní zdroje: jsou takové zdroje uvedené v Pravidlech účasti3, jež mohou přispět k práci, která má být v rámci projektu vykonána, a jakékoliv jiné zdroje dle uvážení managementu smluvní strany, které, jsou-li přiděleny na úkoly, jež mají být v rámci projektu vykonány, takto vytváří náklady.

Plán na využití a šíření vědomostí : je zpráva o záměrech smluvní strany, týkajících se ochrany, využití a šíření vědomostí, které vyplynuly z projektu.

Již dříve existující know-how : jsou informace, které mají smluvní strany již před uzavřením smlouvy nebo získané paralelně s jejím uzavřením, stejně tak i autorská práva a práva vedoucí k takovým informacím na základě žádostí o ně, také i záležitosti patentů, designů, doplňková osvědčení o ochraně či podobné formy ochrany.

Předfinancování : je jakákoliv část finančního příspěvku Společenství, jež je placena předem na základě předložení důkazu o práci provedené za specifické časové období projektu, buď za účelem poskytnutí předběžných financí, aby mohla začít práce na projektu nebo být započata další fáze.

Projekt : znamená veškerou činnost popsanou v příloze I k této smlouvě.

Veřejná instituce: je instituce ve veřejném sektoru nebo právnický subjekt podléhající

soukromému právu, jež pracuje ve veřejné službě a poskytuje adekvátní finanční záruky.

Příjmy: jsou finanční převody nebo příspěvky v naturáliích, které jsou poskytnuty smluvní straně třetí stranou a jež jsou považovány za příjmy v článku II.23. Dále je to jakýkoli výnos vyprodukovaný v rámci projektu, vznikne-li v průběhu řešení projektu nebo do doby, kdy je Komisi předloženo závěrečné prohlášení o financích, jakkoliv by toto bylo opožděné.

Pravidla účasti: míní se nařízení č. 2321/2002 Evropského parlamentu a Rady týkající se pravidel účasti podniků, výzkumných center a univerzit a rozšiřování výsledků výzkumu při realizaci Šestého rámcového programu Evropského společenství ( 2002 – 2006)4 nebo nařízení č. 2322/2002 Rady týkající se pravidel účasti podniků, výzkumných center a univerzit na realizaci Šestého rámcového programu Evropské komise pro atomovou energii (2002 – 2006)5 (Euratom).

Datum zahájení řešení projektu: je datum, kdy řešení projektu začíná podle článku 4.2. této smlouvy.

Pravidla státní pomoci:jsou rámcem Společenství pro výzkum a vývoj, který přijala Komise6.

Poddodavatelská smlouva : je dohoda o poskytování služeb týkajících se úkolů, jež projekt vyžaduje a které nemohou být vykonávány samotnou smluvní stranou. Je to smlouva uzavřená mezi smluvní stranou a jedním nebo více subdodavateli pro specifické potřeby projektu.

Subdodavatel : je třetí strana vykonávající úkoly stanovené v příloze I nebo menší úkoly, které se nevztahují k jádru práce projektu, prostřednictvím poddodavatelské smlouvy uzavřené s jednou nebo více smluvními stranami.

Třetí země : je stát, který není ani členským státem ani kandidátskou zemí.

Zdroje třetí strany : jsou jakékoliv zdroje, jež byly pro použití při realizaci projektu zpřístupněny smluvní straně stranou třetí a které jsou uvedeny v příloze I, a to na základě dohody uzavřené mezi smluvní stranou a stranou třetí dříve, než smluvní strana uzavřela smlouvu. Náklady takových zdrojů musí být vedeny v účtech třetí strany jako náklady projektu.

Použití : je přímé či nepřímé využití poznatků ve výzkumné činnosti či pro vývoj, vytváření a prodávání výrobku nebo procesu (technologie) nebo pro vytváření a poskytování služeb.

ČÁST A : REALIZACE PROJEKTU

SEKCE 1 - REALIZACE A REALIZAČNÍ VÝSTUPY

II.2 - Aktivity

Projekt zahrnuje, jak je uvedeno v tabulce přehledu zdrojů a činností v příloze I, jednu nebo více následujících činností.

Výzkum a technologický vývoj nebo inovační aktivity

Demonstrační aktivity

Vzdělávací činnost

Řízení činností konsorcia, které zahrnuje:

- získání osvědčení o auditu každou ze smluvních stran

- realizaci výzev k veřejné soutěži, které konsorcium provádí v souladu s ustanoveními smlouvy pro zajištění účasti nových smluvních stran

- je-li to povinné, péči o dodržování konsorciální smlouvy

- je-li to vyžadováno Komisí, zajišťování jakéhokoliv finančního zabezpečení, jako jsou např. bankovní záruky

- jakékoliv jiné řídící činnosti na úrovni konsorcia, jež nejsou zabezpečeny kteroukoliv jinou činností, jako jsou například:

· koordinace technických činností projektu

· celkové právní, smluvní, etické, finanční a administrativní řízení

· koordinace práce s poznatky a jiné činnosti, vztahující se k inovacím

· kontrola podpory rovnosti pohlaví v projektu

· kontrola záležitostí vědy a společnosti, vztahujících se k výzkumné činnosti prováděné v rámci projektu

- jakékoliv jiné řídící činnosti předpokládané v přílohách

Jiné specifické podpůrné aktivity

II.3 - Plnění závazků

1. Konsorcium :

a) bude přijímat všechna nutná a rozumná opatření k zajištění toho, že projekt bude proveden v souladu s termíny a podmínkami této smlouvy;

b) provede příslušné vnitřní uspořádání k zajištění efektivní realizace projektu a zabezpečí, že jakákoliv dohoda uzavřená za tímto účelem mezi smluvními stranami nebude v rozporu s touto smlouvou.

Taková dohoda /dohody/ může, mezi jiným, specifikovat organizaci práce, jež má být vykonána, rozhodovací procesy a postupy při urovnávání sporů a specifikovat předpisy týkající se přístupových práv v rámci omezení určených smlouvou;

c) informuje Komisi o jakékoliv události, která může nepříznivě ovlivnit řešení projektu a práva Společenství, a o jakékoliv okolnosti, která může ovlivnit podmínky účasti, které jsou uvedeny v Pravidlech účasti nebo ve Finančních směrnicích, a požadavky smlouvy včetně jakékoliv změny kontroly;

d) bude poskytovat všechny podrobné údaje vyžadované Komisí pro řádnou administraci projektu.

2. Každá smluvní strana:

a) zabezpečí, že všechny informace, které mají být poskytnuty Komisi, jsou posílány prostřednictvím koordinátora, kromě případů uvedených ve smlouvě;

b) zajistí příslušná opatření, stanovená v příloze I, k řádnému průběhu práce. Za tímto účelem určí smluvní strana jednu nebo více osob, které budou tuto práci řídit či monitorovat, zabezpečí, že stanovené úkoly jsou správně plněny, bude informovat Komisi o jméně a podrobnostech kontaktu na určenou osobu a rovněž o jakýchkoliv změnách ohledně těchto informací;

c) bude informovat Komisi o jakékoliv události, která by mohla nepříznivě ovlivnit realizaci projektu a práva Společenství;

d) bude přímo Komisi a Radě auditorů poskytovat informace vyžadované v rámci kontrol a auditů, jak je uvedeno v článku II.29;

e) zajistí, že jakékoliv dohody či smlouvy, na které by přistoupily smluvní strany se subdodavateli nebo jinými třetími stranami, budou obsahovat ustanovení, uplatňující práva Komise i Rady auditorů k provedení auditu u jakékoliv práce vykonané v rámci projektu, za jejíž náklady je uplatňován nárok na vyplacení finančního příspěvku Společenství;

f) bere na sebe povinnost zajistit, že podmínky aplikovatelné k tomuto podle článků II.9, II.10, II.11, II.12, II.28.8 a II.29 smlouvy, jsou rovněž aplikovatelné na jakoukoliv třetí stranu, za jejíž náklady je uplatňován v rámci projektu nárok na refundaci prostřednictvím článku II.19.1.e;

g) se bude účastnit nezbytných porad týkajících se supervizí, monitoringu a hodnocení projektu;

h) přijme všechna potřebná opatření, aby se vyhnula závazkům, jež jsou neslučitelné s povinnostmi uvedenými ve smlouvě, a bude informovat druhé smluvní strany a Komisi o jakýchkoli nevyhnutelných závazcích, které se mohou vyskytnout po dobu trvání smlouvy, jež mohou mít vliv na kterýkoliv ze závazků vztahujících se ke smlouvě;

i) bude realizovat projekt v souladu se základními etickými principy, jak je popsáno či zmíněno v Pravidlech účasti;

j) bude se snažit podporovat stejné možnosti pro ženy i muže při realizaci projektu;

k) zajistí, že Komise bude informována, zda a kdy přestala být během doby trvání projektu plněna jakákoliv kvalifikační kritéria určená Pravidly účasti a Finančními směrnicemi;

l) přijme předběžná opatření, aby se vyhnula jakémukoliv riskování či konfliktu zájmů, co se týče ekonomických zájmů, politické nebo národní spřízněnosti, rodinných či emočních vazeb či jakýchkoliv jiných zájmů, jež by mohly ovlivnit nestrannost a objektivnost při provádění projektu a bude Komisi neprodleně informovat o jakékoliv situaci, která by mohla vést k takovému střetu zájmů.

3. Koordinátor:

a) zabezpečí, že úlohy stanovené v článku 2 smlouvy, týkající se přistoupení ke smlouvě, budou vyplněny v předepsanou dobu;

b) bude prostředníkem v komunikaci mezi smluvními stranami a Komisí v souladu s ustanoveními článku 11, kromě výjimek předjímaných ve smlouvě;

c) bude přijímat všechny platby hrazené Komisí konsorciu a rozdělovat příspěvek Společenství mezi smluvní strany a adekvátně k činnostem, v souladu s touto smlouvou a rozhodnutími učiněnými konsorciem. Koordinátor zabezpečí, že všechny příslušné platby jsou provedeny smluvním stranám bez neoprávněného zpoždění;

d, povede účetní záznamy, ze kterých bude možné kdykoliv určit, jaký díl z příspěvku Společenství byl vyplacen každé smluvní straně pro řešení projektu. Koordinátor bude informovat Komisi o rozdělování prostředků a o datu jejich převedení smluvním stranám;

4. Komise :

a) monitoruje provádění projektu po vědecké, technické a finanční stránce a zabezpečuje poskytování finančního příspěvku Společenství kdykoliv a kdekoliv je to potřeba, za podmínek stanovených ve smlouvě;

b) provádí revizi, analýzu a schválení realizačních výstupů projektu v průběhu období vymezených ve smlouvě;

c) zachovává utajení jakýchkoli informací, dat, zpráv či jiných realizačních výstupů nebo vědomostí, které jsou vedeny jako důvěrné, v souladu s ustanoveními článku II.9.

II.4 - Vyšší moc

1) Vyšší moc se považuje jakákoliv nepředvídatelná a výjimečná událost nepříznivě ovlivňující smlouvu a realizaci projektu u jedné nebo více smluvních stran, která je mimo jejich kontrolu nebo kontrolu Společenství a nemůže být i přes jejich dostatečné úsilí překonána. Jakékoliv nedodržení závazku ohledně produktu či služby nebo zpoždění v jejich dostupnosti (není-li to vlivem Vyšší moci) pro účely plnění této smlouvy, při kterém dojde k porušení tohoto plnění, včetně anomálií ve fungování či výkonu takového produktu nebo služby, ke vzniku pracovních sporů, stávek nebo finančních potíží, nepředstavuje Vyšší moc;

2) Jestliže jakákoliv ze smluvních stran bude vystavena vlivu Vyšší moci, čímž by mohlo dojít k nepříznivému ovlivnění plnění jejích smluvních závazků, konsorcium o tomto neprodleně uvědomí Komisi a stanoví povahu problému, pravděpodobnou dobu jeho trvání a předvídatelné dopady;

3) Je-li Společenství vystaveno Vyšší moci, jež může nepříznivě ovlivnit jeho smluvní závazky, neprodleně o tom uvědomí Komisi a stanoví povahu problému, pravděpodobnou dobu jeho trvání a předvídatelné dopady;

4) Žádná smluvní strana nebude považována za porušující své závazky ohledně realizace projektu, bylo-li jí v tomto zabráněno Vyšší mocí. Tam, kde smluvní strany nemohou splnit své smluvní závazky ohledně realizace projektu v důsledku vyšší moci, náhrada za odsouhlasené náklady, přicházející v úvahu jako odškodné, bude provedena pouze za úkony, které již byly vykonány do doby data této události, jež je identifikována jako Vyšší moc. Budou přijata všechna potřebná opatření k omezení škod na minimum;

5) Projekt může být dočasně zastaven či ukončen v důsledku Vyšší moci v souladu s ustanoveními článků II.5 a II.15;

II.5 - Dočasné přerušení a prodloužení projektu

1) Konsorcium bude okamžitě informovat Komisi o jakékoliv události, která nepříznivě ovlivňuje nebo zpožďuje realizaci projektu;

2) Konsorcium může navrhnout dočasně zastavit část nebo i celý projekt, jestliže Vyšší moc či výjimečné okolnosti činí jeho řešení mimořádně obtížným nebo neekonomickým. Konsorcium musí neprodleně Komisi informovat o takovýchto okolnostech včetně všech ospravedlnění a informací vztahujících se k této události a rovněž i o odhadu data, kdy práce na projektu může opět začít;.

3) Komise může dočasně zastavit část nebo celou práci na projektu tam, kde považuje práci konsorcia za neuspokojujícíza účelem nového projednání záležitosti a navržení potřebných doplňků ke smlouvě, aby došlo k nápravě situace. V případě, že Komise zastaví celý projekt nebo jeho část, musí informovat neprodleně konsorcium o oprávněnosti takovéto události, stejně jako o podmínkách nutných k znovuobnovení práce. Toto dočasné přerušení nabývá na účinnosti datem, kdy konsorcium obdrží oznámení o přerušení práce.

4) V průběhu období, kdy je práce přerušena, nesmí být požadovány žádné prostředky na provádění jakýchkoliv úkolů v projektu, který byl přerušen, nebo na jeho část.

5) Práce na projektu může být opět obnovena, jakmile se obě strany dohodly na jejím pokračování. Nehledě na jakékoliv jiné úpravy, které mohou být nutné jako výsledek jakéhokoliv takového dočasného přerušení a znovuobnovení práce, prodloužení trvání smlouvy bude schváleno prostřednictvím písemného dodatku v souladu s článkem 10. Pokud není požadováno konsorciem jinak, prodloužení smlouvy bude odpovídat období přerušení práce.

6) Komise může ukončit nebo konsorcium může požadovat ukončení smlouvy, je-li konstatováno, že bude mimořádně obtížné pokračovat s prací na části nebo na celém projektu a / nebo že pro technické, finanční, ekonomické či vědecké důvody bude projekt zpožděn či nerealizován do takové míry, že jižnení životaschopný.

II.6 - Poddodavatelské smlouvy

1) Smluvní strany zabezpečí, že práce, která má být vykonána, jak je stanoveno v příloze I, může být realizována jimi samotnými. Tam, kde je však nutné uzavřít poddodavatelské smlouvy kvůli jistým prvkům práce, jež má být vykonána, mělo by toto být jasně stanoveno v příloze I. V průběhu realizace projektu mohou smluvní strany, tam, kde se to ukazuje jako potřebné pro realizaci jejich práce na projektu, uzavřít dílčí smlouvy na služby menšího rozsahu, jež nemohou přímo vykonat a které nepředstavují základní prvky práce na projektu;

2) Jakákoliv poddodavatelská smlouva, jejíž náklady jsou prohlášeny za nárokované, musí být uzavřena za jasných podmínek a stejného přístupu ke všem, a to na základě veřejného nabídkového řízení, s takovým subdodavateli, který nabízí nejlepší práci za určitou cenu (nejlepší poměr ceny a kvality);.

Při uzavírání poddodavatelských smluv musí být vzaty v úvahu následující aspekty:

(a) mohou pokrývat pouze omezenou část projektu;

(b) uzavření poddodavatelské smlouvy musí být zdůvodněno se zřetelem na povahu aktivity a co je nezbytné pro její realizaci;

(d) Smluvní strana si ponechá výhradní zodpovědnost za vykonání prací ve shodě s ustanoveními dohody. Smluvní strana se zavazuje přijmout potřebná opatření, aby zajistila, že subdodavatel se zříká ve smlouvě všech práv vůči Komisi;

(e) Smluvní strana se zavazuje zajistit, že podmínky platící pro uvedené v článcích II.9, II.10, II.11, II.12, II.28.8 a II.29 smlouvy, jsou rovněž aplikovatelné na subdodavatele.

3) Tam, kde smluvní strany uzavírají poddodavatelské smlouvy, aby vykonaly některé části úkolů vztahujících se k projektu, zůstávají vázány svými povinnostmi prostřednictvím smlouvy ke Komisi.

II.7 - Zprávy a realizační výstupy

1) Všechny zprávy a realizační výstupy budou předloženy v průběhu 45 dnů následujících po konci příslušných období, jež jsou stanovena v článcích 6 a 7.

2) Konsorcium předloží za každé období pro podávání zpráv Komisi následující zprávy:

a) průběžnou zprávu o činnosti, obsahující přehled aktivit vykonaných konsorciem během daného období, popis vývoje vzhledem k cílům projektu, popis vývoje vzhledem k milníkům projektu, očekávané realizační výstupy, pojmenovávání problémů, které se vyskytly a nápravná opatření, jež byla užita. Aktualizovaný plán na využití a šíření poznatků bude přiložen ke zprávě jako její samostatná část;

b) průběžnou zprávu o řízení (management report) v tomto období, která bude obsahovat:

i, zdůvodnění rozdělení fondů každé smluvní straně, rozdělení těchto prostředků podle uskutečněných aktivit a zdůvodnění potřebnosti jednotlivých činností;

ii, Formulář C - Finanční prohlášení uvedené v příloze VI, které každá smluvní strana předloží za dané časové období7;

iii, souhrnnou finanční zprávu obsahující nárokované náklady všech smluvních stran v celkové formě, zakládající se na informacích uvedených ve Formuláři C.

c) zprávu o rozdělení finančního příspěvku Společenství mezi smluvní strany za dané časové období.

d) doplňkové zprávy vyžadované kteroukoliv přílohou této smlouvy.

3) Konsorcium předloží osvědčení o auditech, které dodá každá smluvní strana ve shodě s článkem II.26 v každém časovém období, pro které je vyžadováno osvědčení o auditu. I když osvědčení o auditu není pro určité časové období požadováno, musí jej každá smluvní strana dodat v těch případech, kde finanční příspěvek Společenství požadovaný smluvní stranou bude přesahovat 750.000 € za dané období.

4) Kromě dokumentů zmiňovaných v odstavci 2 tohoto článku za poslední časové období, předloží KonsorciumKomisi následující závěrečné zprávy po skončení projektu:

a) závěrečnou zprávu o činnosti, která bude obsahovat popis provedených prací, dosažené cíle, výsledky a závěry a konečné znění plánu na využití a šíření poznatků, včetně resumé všech těchto aspektů;

b) závěrečnou zprávu o řízení (final management report) pokrývající plnou délku trvání projektu, včetně úhrnné zprávy o financích kumulující nárokované náklady všech smluvních stran v celkové formě a pokrývající celou délku trvání projektu, jež se bude opírat o informace uvedené ve Formuláři C každou smluvní stranou;

c) doplňkové závěrečné zprávy požadované kteroukoliv přílohou kontraktu;

d) zprávu o rozdělení finančního příspěvku Společenství mezi smluvní strany, vyhotovenou po skončení projektu, předloženou do 60 dnů po obdržení poslední části finančního příspěvku Společenství konsorciem.

5) Konsorcium předá požadované dokumenty Komisi elektronickou cestou, v souladu s ustanoveními článku 11.2. Originály každého z těchto dokumentů a osvědčení o auditech však budou Komisi zaslány v souladu s ustanoveními článku 11.1. V daném případě je důležité datum podle článku 11.1.

Úprava a obsah zpráv se bude řídit podle instrukcí a směrnic ustanovených Komisí

Zprávy určené k uveřejnění by měly mít příslušnou kvalitu, aby je bylo možné přímo

publikovat.

6) Tam, kde se ve finančním příspěvku Společenství jedná o paušální sumu, výše zmíněné odkazy na Prohlášení o financích jsou zaměněny za žádosti o platby. Žádné z ustanovení ve smlouvě vztahující se k nárokovaných nákladům se netýká těchto případů.

II.8 - Hodnocení a schvalování zpráv a realizačních výstupů

1) Komise zhodnotí zprávy předložené konsorciem v souladu s ustanoveními tohoto Článku a realizačními výstupy uvedenými v příloze I. V souladu s ustanoveními Článku 11.2.b Pravidel účasti mohou při tomto úkolu vypomáhat externí odborníci;

2) Komise se zavazuje vyhodnotit zprávy o činnosti projektu zpracovanépodle článku II.7.2.a) během 45 dní od doby jejich obdržení. Tam, kde nejsou vyžadovány žádné komentáře, změny nebo zásadní korekce v jakékoli ze zpráv o činnosti projektu, měly by být zprávy o činnosti projektu schváleny během 90 dnů od jejich obdržení;

3) Komise se zavazuje vyhodnotit všechny další předložené zprávy v průběhu 45 dnů od jejich obdržení. Chybějící odpověď ze strany Komise během 45 dnů od obdržení těchto zpráv neznamená nutně souhlas Komise. Komise může zamítnout tyto zprávy i po skončení termínu splátek podle článku 8(e);

4) Schválení jakékoliv zprávy neznamená osvobození od jakéhokoliv auditu či revize, jež může být vykonána v souladu s ustanoveními článku II.29.

5) Tam, kde na základě vyhodnocení zpráv nebo realizačních výstupů Komise uváží, že konsorcium nevykonává svou práci uspokojivě, pak může Komise:

a) zamítnout předložené zprávy a požádat konsorcium o dokončení práce, jak je předpokládáno v příloze I, nebo požádat o vykonání dodatečných prací v průběhu doby s přiměřeným zpožděním, určeným Komisí. Zprávy a realizační výstupy budou znovu předloženy, jakmile byla práce dokončena;

b) schválit, že zprávy a realizační výstupy budou podléhat novému projednání v průběhu dalšího časového období. Komise může za tímto účelem nařídit dočasné přerušení projektu v souladu s článkem II.5.

c) ukončit smlouvu.

II.9 - Utajení

1. Komise a smluvní strany se zavazují uchovat utajení jakéhokoli dokumentu, informace, poznatků, již dříve existujícího know-how či jiného materiálu, který jim byl sdělen ve vztahu k realizaci projektu a jenž byl označen jako důvěrný ve vztahu k realizaci projektu, nebo když takové informace byly řečeny ústně a byly písemně potvrzeny během 30 dnů po vyřčení. Tam, kde smlouva stanovuje sdělování jakýchkoli dat, poznatků, již dříve existujícího know-how či informace o jiném dokumentu, se smluvní strany a Komise nejprve ujistí samy, že příjemce informací je bude držet v tajnosti a bude je používat pouze za účelem, pro který byly sděleny.

2. Utajení jakéhokoliv dokumentu, informací či jiného materiálu, jejichž prozrazení by mohlo poškodit, být na překážku či jinak omezit účinnou ochranu jejich práv na duševní vlastnictví, musí být zachováno po celou dobu existence projektu. Pokud nejsou mezi smluvními stranami uzavřeny jiné dohody, musí být utajení dokumentů zachováno po období, ve kterém využití jakýchkoliv poznatků nebo již dříve existujícího know-how má být zpřístupněno po skončení projektu.

Tento závazek nadále neplatí když:

a) obsah jakéhokoliv dokumentu, informací či materiálu se stane veřejně dostupným prostřednictvím činností legitimně vykonaných mimo tuto smlouvu a nebude se zakládat na aktivitách dohodnutých ve smlouvě, nebo

b) obsah dokumentu, informací či materiálu byl sdělen bez omezení vzhledem k jejich utajení nebo se těchto omezení strany následně zřekly, nebo

c) byly informace legitimně získány od třetí strany, pro níž jsou jejím zákonným vlastnictvím a která není vázána mlčenlivostí vůči druhé straně.

II.10 - Sdělování údajů pro hodnocení, odhad vlivu aktivit, účel standardizace

a sdělování informací mimo výzkumnou komunitu

1) Aniž by byla dotčena ustanovení článku II.9, budou smluvní strany požádány poskytnout na základě žádosti Komise údaje potřebné pro:

a) plynulou a systematickou úpravu příslušného specifického programu a Šestého rámcového programu;

b) hodnocení a odhad vlivu aktivit Společenství;

Takové údaje mohou být vyžadovány po celou dobu trvání projektu a až do pěti let po jeho skončení.

Shromážděné údaje mohou být Komisí použity v jejích vlastních hodnoceních, ale nebudou uveřejňovány jinak než v analytické formě založené na anonymní statistice.

2) Aniž by byla dotčena ustanovení týkající se ochrany poznatků a utajení, musí smluvní strany po celou dobu trvání smlouvy a následně další dva roky po skončení projektu informovat Komisi a Evropské orgány pro standardizaci o poznatcích, jež mohou přispět k přípravě Evropských nebo tam, kde je to vhodné, mezinárodních norem, či k pracovnímu konsensu na technická témata. Za tímto účelem budou strany sdělovat Komisi a dotyčným standardizačním orgánům příslušné údaje o takových poznatcích.

3) Konsorcium musí pracovat s aktivními účastníky mimo výzkumnou komunitu a s veřejností jako celkem, při šíření informovanosti a poznatků a při zkoumání širšího společenského dosahu projektu a jeho výsledků, a musí podávat zprávy o opatřeních učiněných v tomto směru v souladu s ustanoveními článku 11.

II.11 - Informace pro členské státy nebo přidružené země

Komise zpřístupní na základě žádosti jakémukoliv členskému státu nebo přidružené zemi své užitečné informace o poznatcích vyplývajících z projektu za předpokladu, že takové informace jsou důležité pro státní politiku, pokud smluvní strany nepředloží odůvodněné argumenty proti tomuto postupu. Zpřístupnění těchto informací za žádných okolností nepropůjčuje jakákoliv práva ani nevytváří závazky Komise a smluvních stran, jak je ustanoveno v části C této přílohy, vůči členským státům či přidruženým zemím, které tyto informace dostávají. Pokud takovéto všeobecné informace nejsou zveřejněny či zpřístupněny smluvními stranami s označením, že jsou bez jakýchkoli omezení, co se týče jejich utajení, členské státy a přidružené země se podřídí závazkům Komise ohledně utajení tak, jak je stanoveno touto smlouvou.

II.12 - Zveřejňování

1) Smluvní strany budou po celou dobu trvání projektu přijímat příslušná opatření k zajištění vhodné publicity projektu s cílem upozornit na finanční podporu Společenství. Nebude-li to Komise vyžadovat jinak, jakákoliv zmínka o projektu či publikace o něm ze strany smluvních stran, třeba i na konferenci nebo semináři, musí specifikovat, že projekt obdržel finanční krytí ze strany Šestého rámcového programu Společenství. Tam, kde se předpokládá použití Evropského emblému či jakékoli jiné obchodní značky nebo loga, je nutné si nejdříve vyžádat souhlas Komise. Autorizace k použití Evropského emblému či jiné podobné značky nebo loga nezakládá žádné právo na jeho výhradní použití; nedovoluje přivlastnění si emblému či jakékoliv jiné obchodní značky nebo loga, ať již registrací nebo jakýmkoliv jiným způsobem. Jakákoliv zmínka či publikace ze strany smluvních stran, v jakékoliv formě či jakýmikoliv prostředky, musí specifikovat, že vyjadřuje pouze názory autora a že Společenství není odpovědné za jakékoliv užití těchto informací, jež tato publikace obsahuje.

2) Komise bude pověřena uveřejnit v jakékoliv formě a jakýmikoliv prostředky (včetně internetu) následující informace:

- jména smluvních stran,

- všeobecný účel grantu ve formě krátkého resumé, jež poskytne konsorcium,

- výše přidělené částky a, kromě příspěvků paušálních sum, podíl finančního příspěvku Společenství na projektu,

- zeměpisná lokalizace vykonávaných činností.

3) Na základě odůvodněné a řádně doložené žádosti smluvní strany může Komise dát souhlas k zabránění takové zveřejnění, jestliže uveřejnění výše zmíněných informací by ohrozilo bezpečnost či obchodní zájmy smluvních stran.

II.13 - Ručení

1) Společenství nemůže ručit za činy nebo omyly způsobené smluvními stranami, které plní tuto smlouvu. Rovněž nebude ručit za jakékoliv nedodržení závazku u jakýchkoliv výrobků nebo služeb vytvořených na základě poznatků, jež jsou výsledkem projektu, včetně , například, anomálií ve funkci či výkonu těchto produktů či služeb.

2) Každá smluvní strana plně garantuje Společenství, že v případě jakékoliv aktivity, stížnosti nebo postupu třetí strany namířené proti smluvní straně v důsledku škody smluvní stranou způsobené, ať již jakýmkoliv činem či porušením plnění smlouvy nebo kvůli jakýmkoliv produktům či službám, jež smluvní strana na základě vědomostí vyplývajících z projektu vytvořila, se zavazuje škodu nahradit. V případě jakékoliv akce, kterou třetí strana vůči straně smluvní podnikne v souvislosti s plněním této smlouvy, může Komise na základě písemné žádosti smluvní straně pomoci. Náklady, jež musely být zaplaceny Komisí v této souvislosti ponese smluvní strana, které se to týká.

3) Smluvní strany ponesou výhradní zodpovědnost za zajištění toho, že použití akronymů v rámci tohoto projektu nezasáhne rušivě do již existujících obchodních značek, registrovaných názvů a jiných podobných práv.

II.14 - Postoupení práv a závazků

Smluvní strany nebudou postupovat žádné z práv a závazků vyplývajících ze smlouvy bez předchozího písemného pověření ze strany Komise a jiných smluvních stran, kromě případů stanovených v části C této přílohy.

SEKCE 3 - UKONČENÍ SMLOUVY A ODPOVĚDNOST

II.15 - Ukončení smlouvy a účast smluvních stran

1) Jakákoliv smluvní strana může žádat ukončení své účasti na smlouvě. Žádost musí být předložena koordinátorem v souladu s článkem 11.1 a Komise ji musí obdržet 60 dní před koncem doby trvání projektu.

Při předkládání takové žádosti se předpokládá, že koordinátor jedná jménem konsorcia.

2) Konsorcium může požádat Komisi ukončit účast kterékoliv smluvní strany. Koordinátor k jakékoliv takovéto žádosti připojí návrh konsorcia k přerozdělení úkolů zmíněné smluvní strany, uvede důvody, proč tak činí a připojí mínění smluvní strany, jejíž účast se požaduje ukončit.

3) V případech uvedených v paragrafech 1 a 2 může Komise vyjádřit souhlas nebo námitky v průběhu 6 týdnů od obdržení takovéto žádosti. Tam, kde Komise během tohoto období nevyjádří námitky, se předpokládá, že žádost byla schválena k poslednímu datu této lhůty. Nehledě na tento souhlas, Komise formálně připojí písemný dodatek ke smlouvě.

Ukončení účasti smluvní strany nabude účinnosti datem, kdy Komise vyjádřila svůj souhlas

4) Konsorcium může požadovat ukončení smlouvy a oznámit to Komisi s doložením zdůvodnění žádosti o ukončení.

Za zamítnutí žádosti se považuje, když Komise nezašle svůj výslovný souhlas koordinátorovi během 6 týdnů po obdržení žádosti.

Ukončení účasti nabude platnosti počínaje datem, kdy Komise vyjádří souhlas.

5) Komise může ukončit smlouvu či účast smluvní strany v následujících případech, v souladu s postupy stanovenými v odstavcích 6 a 7 tohoto článku:

a) tam, kde jedna nebo více právnických osob uvedených v článku 1.2, nepřistoupí na smlouvu v souladu s článkem 2.

b) tam, kde v souladu s ustanoveními článku II.8 nejsou požadované zprávy schváleny Komisí.

c) tam, kde právní, finanční, organizační či technické změny nebo změny kontroly smluvní stranou zpochybňuje rozhodnutí Komise přijmout její účast.

d) kde jakákoliv taková změna uvedená v odstavci a) nebo ukončení účasti dotyčné smluvní strany (stran) významně postihuje realizaci projektu nebo zájmy Společenství nebo zpochybňuje rozhodnutí poskytnout příspěvek Společenství, může Komise smlouvu ukončit.

e) v případě Vyšší moci zaznamenané ve shodě s článkem II.4, kde je jakékoliv znovuoživení projektu po jeho dočasném odkladu nemožné.

f) tam, kde podmínky účasti na řešení projektu, které byly stanoveny Pravidly účasti nebo pozměněny výzvami k podávání návrhů projektů, nejsou již nadále vyhovující, pokud Komise nebude považovat pokračování prací na projektu za zásadní pro realizaci specifického programu.

g) tam, kde je smluvní strana shledána vinnou z přestupku týkajícího se jejího profesionálního chování z důvodu soudního nálezu, který má platnost res judicata, nebo je-li smluvní strana shledána vinnou za závažné neprofesionální chování, jež bylo prokázáno jakýmikoliv oprávněnými prostředky.

Ukončení smlouvy bude oznámeno smluvní straně s kopií zaslanou konsorciu v případě ukončení smluv s jednou nebo více smluvními stranami a nabude platnosti 30 dnů poté, co jej smluvní strana obdržela. V případě ukončení smlouvy bude informován koordinátor, který pak uvědomí všechny další smluvní strany a ukončení smlouvy nabude účinnosti do 45 dnů poté, co koordinátor obdrží uvědomění.
V případě ukončení smlouvy je jakýkoliv finanční příspěvek ze Společenství omezen na ty nárokované výdaje, jež musely být zaplaceny do data, kdy ukončení smlouvy nabývá platnost, a na jakékoliv legitimní závazky, které byly již přijaty k plnění před tímto datem a nemohou být zrušeny.

V průběhu 45 dnů od data platnosti ukončení smlouvy předloží smluvní strana zprávy a realizační výstupy, zmiňované v článku II.7, které se vztahují k vykonané práci a k nákladům, jež musely být zaplaceny k tomuto datu. Pokud Komise neobdrží takové dokumenty ani se zpožděním, může se rozhodnout nebrat v úvahu jakékoliv nároky na úhradu výdajů či náklady nebo se rozhodne neproplácet jakékoliv další kompenzace, a tam, kde je to vhodné, bude požadovat náhradu za jakékoliv předfinancování po 30 dnech, co písemně zaslala oznámení o neobdržení takovýchto dokumentů.

Nehledě na ukončení smlouvy nebo účasti jedné nebo více smluvních stran, budou ustanovení uvedená v článcích II.11, II.13, II.14, II.15, II.32, II.36 a v části C přílohy II platit i po skončení projektu či po ukončení účasti smluvní strany.

II.16 - Ukončení pro porušení smlouvy a neregulérní chování

V případě porušení jakéhokoliv závazku vzniklého touto smlouvou bude Komise žádat konsorcium, aby nalezlo vhodné řešení k nápravě tohoto přestupku během lhůty maximálně 30 dnů.

Náklady vynaložené konsorciem po datu, kdy byla taková žádost obdržena, budou uznatelné jen tehdy, jestliže se najde vhodné řešení k nápravě porušení smlouvy, které je Komisí akceptováno.

Tam, kde je to vhodné, může konsorcium dočasně projekt zastavit v souladu s článkem II.5.

Pokud uspokojující řešení chybí, ukončí Komise účast smluvní strany, která smlouvu nedodržela.

Komise může okamžitě ukončit účast smluvní strany:

a) tam, kde se smluvní strana vědomě nebo díky nedbalosti dopustila při plnění smlouvy s Komisí neregulérního chování či podvodu,

b) tam, kde smluvní strana porušila elementární etické zásady, uvedené v Pravidlech účasti.

Oznámení o ukončení bude adresováno smluvní straně a kopie bude zaslána konsorciu.

Ukončení nabude platnost, když smluvní strana takové oznámení obdrží, a nebude na újmu závazkům stanoveným či zmíněným ve smlouvě.

Komise bude konsorcium informovat o datu platném pro ukončení.

V případech předvídaných ve výše zmíněných odstavcích Komise požádá konsorcium o pokračování v realizaci projektu a o poskytnutí důkazu o schopnosti projekt realizovat, a to během 30 dnů po obdržení takové žádosti. Jestliže na konci této lhůty stanovené ve výše zmíněném paragrafu konsorcium požadavkům Komise nevyhoví, může Komise smlouvu ukončit. Postupy, které by byly použity, jsou stejné jako ty, stanovené v odstavcích 6 a 7 článku II.15
Smluvní strana, která nedostála závazku, musí Komisi do 30 dnů po platném datu ukončení své účasti poskytnout:

a) zprávy, jak je uvedeno v článku II.7.1, vztahující se k práci vykonané od začátku projektu až do data platného pro ukončení nebo za poslední období, ve kterém byly Komisí schváleny poslední průběžné zprávy, ať už bylo první nebo druhé později.

b) osvědčení o auditu, jak je stanoveno v článku II.7.3, za náklady, jež smluvní strana vydala od začátku řešení projektu až do data platného pro ukončení nebo za období následujícím po posledním schvalujícím osvědčení.

Neobdrží-li Komise uvedené dokumenty ani i se zpožděním, bude to brát tak, že žádné náklady nebyly za požadované období smluvní stranou, která nedodržela závazky, vynaloženy, a proto za dané období nemůže být vyplacena žádná náhrada.

Konsorcium musí do 30 dnů od data platného pro ukončení spolupráce se smluvní stranou, nedodržující závazky, poskytnout Komisi informace o podílu příspěvku, který byl již převeden této smluvní straně od začátku řešení projektu.

Neobdrží-li Komise takovéto dokumenty ani i se zpožděním, bude předpokládat, že smluvní strana, nedodržující závazky, nedluží Komisi žádné peníze a že již vyplacený příspěvek Společenství je stále v dispozici konsorciu, které za něj odpovídá.

Na základě dokumentů a informací zmíněných v odstavcích 5 a 6 určí Komise výši dluhu, způsobeného smluvní stranou, nedodržující závazky.
Tam, kde v souladu s odstavcem 4 pokračuje konsorcium v projektu, vydá Komise smluvní straně, nedodržující závazky,buď vymáhací příkaz nebo požádá tuto smluvní stranu o převedení částky, kterou dluží Komisi, do 30 dnů a zašle konsorciu kopii této žádosti. V druhém případě bude konsorcium informovat Komisi nejpozději 10 dnů po skončení tohoto odkladu, jestliže byla částka Komisi převedena. Kdyby smluvní strana tomto požadavku nevyhověla, vystaví Komise vymáhací příkaz na jakékoli částky, splatné smluvní stranou.

Tam, kde je smlouva ukončena v souladu s odstavcem 4, vystaví Komise vymáhací příkaz na jakékoli částky splatné konsorciem.

Ustanovení uvedená v článcích II.7, II.9, II.11, II.29, II.31 a části C přílohy II platí pro smluvní stranu, nedodržující závazky, i nadále po skončení její účasti, a pro smluvní strany v případě ukončení smlouvy.

II.17 - Technická kolektivní odpovědnost

Technická realizace projektu je kolektivní odpovědností smluvních stran8. Každá smluvní strana přijme protovšechna potřebná a přiměřená opatření k dosažení cílů projektu a k vykonání práce, ke které se zavázala smluvní strana nedodržující závazky.

II.18 - Finanční kolektivní odpovědnost

Má-li býtukončena smlouva nebo účast smluvní strany v souladu s článkem II.16 a nesplní-li kterákoliv smluvní strana dohodu o úhradě částky, kterou tato smluvní strana dluží, konsorcium uhradí tuto částku splatnou Komisi.

Částka splatná Komisi nesmí přesahovat výši příspěvku splatného konsorciu v souladu s článkem 5.

Částka, která má být uhrazena, bude rozdělena mezi zbývající smluvní strany jiné než ty, jež jsou uvedeny v odstavci 3, v souladu s jejich poměrnýmpodílem na celkovém projektu. Toto rozdělení se bude zakládat na relativní důležitosti všech těchto smluvních stran, jež nejsou vyloučeny na základě odstavce 3, přičemž bude brán v potaz jejich podíl na prozatímních nákladech, jak je uvedeno v příloze I pro případ zpětného vymáhání předfinancování, a jejich podíl na akceptovaných nákladech, jejichž oprávněnost je doložena.Jakákoliv částka nárokovaná smluvní stranou nesmí přesáhnout svou výší příspěvek, který je smluvní strana oprávněna obdržet dle příslušných sazeb o úhradě. Částka, kterou je smluvní strana oprávněna dostat, je založena na prozatímních nákladech smluvní strany, jak je stanoveno v příloze I v případě, že má být předfinancování vymáháno zpět a zakládá se na nákladech, jejichž oprávněnost je doložena a které byly akceptovány Komisí..
Odstavce 1 a 2 neplatí tam, kde smluvní strana, nedodržující závazky, je veřejným orgánem, mezinárodní organizací nebo smluvní stranou, jejíž účast na nepřímé akci je garantována členským státem nebo přidruženým státem.
Konsorcium není kolektivně odpovědné za:

a) jakoukoliv částku, kterou dluží smluvní strana, nedodržující závazky a za jakýkoliv přestupek zjištěný po skončení smlouvy;

b) likvidaci škod nezaplacených smluvní stranou v souladu s článkem II.30;

c) sankce, uvedené v článku II.30, uvalené na smluvní stranu, nedodržující závazky.

ČÁST B - FINANČNÍ PREDPISY

SEKCE 1 - VŠEOBECNÉ FINANČNÍ PŘEDPISY

II.19 - Uznatelné náklady projektu

Uznatelné náklady vynaložené na realizaci projektu musí splňovat všechny následující podmínky:

a) musí být aktuální, hospodárně vynaložené a potřebné pro realizaci projektu;

b) musí být stanoveny v souladu s obvyklými účetními principy smluvní strany;

c) musí být vynaloženy v průběhu doby trvání projektu, jak je stanoveno v článku 4.2, kromě nákladů vynaložených v době sepisování závěrečných zpráv, o nichž se zmiňuje článek II.7.4, jež mohou být vynaloženy během 45 denní lhůty po skončení projektu nebo datu ukončení,

d) musí být zaznamenány v účtech smluvní strany, která je vynaložila, a to ne později než je datum vydání osvědčení o auditu, o kterém se zmiňuje článek II.26. Účetní postupy používané k záznamu nákladů a příjmů budou respektovat pravidla účetnictví toho státu, ve kterém je smluvní strana sídlí a rovněž umožní přímé sladění nákladů a příjmů, uskutečněných na realizaci projektu, a souhrnnou účetní bilanci, vztahující se k celkové obchodní činnosti smluvní strany;

e) v případě příspěvků poskytnutých třetími stranami, jež jsou uvedeny v dohodě mezi smluvní stranou a stranou třetí, která existovala před příspěvkem třetí strany k projektu a které jsou podloženy úkoly a jejich provedením touto třetí stranou jasně stanovenými v příloze I, náklady musí být:

i, vydané v souladu s obvyklými účetními postupy těchto třetích stran a ve shodě se zásadami uvedenými ve výše zmíněném odstavci d) ;

ii, v souladu s jinými ustanoveními tohoto článku a této přílohy;

iii, zaznamenány v účtech třetí strany ne později než k datu vydání osvědčení o auditu uvedeném v článku II.26.

Projekt nesmí být zatížen následujícími náklady, jež nelze uznat:

a) jakýmikoli identifikovatelnými nepřímými daněmi, včetně daně z přidané hodnoty a cel

b) úrokem, který třetí strany dluží

c) finančními rezervami na možné budoucí ztráty a poplatky;

d) ztrátami při směně peněz

e) náklady deklarovanými, vydanými či splacenými, pokud jde o jiný projekt Společenství;

f) obratem z kapitálu

g) dluhy a poplatky za služby při vymáhání dluhů

h) nepřiměřeným či nedbalým vydáváním financí

i) jakýmikoliv náklady, které jsou v rozporu s podmínkami stanovenými v článku II.19.1.

V případě smluvních stran, které používají doplňkový systém nákladů, budou uznatelné náklady, ze kterých bude vycházet Společenství při přidělování finančního příspěvku, přímými náklady specifikovanými v článku II.20, jež jsou dodatkové k opakujícím se nákladům smluvních stran, a příspěvkem na nepřímé náklady, specifikovaným v článku II.21.

Jakýkoliv MSP může v rámci výzkumného a technologického vývoje či inovací nebo demonstračních aktivit nárokovat náklady za jakékoliv pojistné, jež musí zaplatit při záruce na půjčku. Výše části půjčky, která je garantována, však nesmí přesáhnout 80% půjčky v těch případech, kde výdaje na takovou záruku k půjčce splňují ostatní kritéria stanovená v odstavci 1 tohoto Článku.

II.20 - Přímé náklady

Přímé náklady jsou všechny náklady, které splňují kritéria uvedená v článku II.19, které smluvní strana může doložit ve shodě se svým účetním systémem a jež mohou být přímo připsány projektu.
Smluvní strany používající model doplňkových nákladů mohou zatížit projekt pouze těmi přímými náklady, jež jsou doplňkové k jejich opakujícím se nákladům. Jakékoliv přímé doplňkové náklady, specificky pokryté z příspěvků třetích stran, jsou vyloučeny. Přímé náklady pracovníků budou omezeny na jejich aktuální náklady, v případech, kdy smluvní strana uzavřela s pracovníky:

- smlouvu na dobu určitou o práci na výzkumně-vývojových projektech Společenství

- smlouvu na dobu určitou na dokončení doktorátu

- smlouvu, která plně nebo částečně závisí na externím financování9, jež je doplňkové k normálnímu opakovanému financování smluvní strany. V tomto případě náklady připsané na konto této smlouvy nesmí obsahovat jakékoliv náklady vynaložené při normálním opakovaném financování10.

II.21 - Nepřímé náklady

Nepřímé náklady jsou ty náklady, které splňují kritéria stanovená v článku II.19 a jež nemůže smluvní strana označit za náklady, které se dají přímo připsat projektu, ale mohou být označeny a obhájeny v rámci jejího účetního systému za náklady, jež musely být zaplaceny v přímé souvislosti s uznatelnými přímými náklady, přičítanými k projektu.

Nepřímé náklady mohou být připsány na konto projektu dle modelu o úplných nákladech v rozsahu, představujícím rovnoměrné rozvržení celkových režijních nákladů organizace.

II.22 - Nákladové modely

V rámci smlouvy se používají tři modely pro doložení nákladů:

- uznatelné přímé a nepřímé náklady jsou účtovány smluvními stranami za použití modelu úplných nákladů (FC model v originále)

- uznatelné přímé náklady a paušální sazba pro nepřímé náklady jsou účtovány smluvními stranami za použití modelu o úplných nákladech s paušální sazbou (FCF v originále). Paušální sazba je 20% ze všech přímých nákladů minus náklady poddodavatelských smluv a předpokládá se, že pokryje jakékoliv nepřímé náklady vynaložené smluvní stranou v rámci projektu.

- uznatelné přímé dodatečné náklady a paušální sazba pro nepřímé náklady jsou účtovány smluvními stranami s použitím modelu o dodatečných nákladech (AC v originále). Paušální sazba je 20% ze všech přímých dodatečných nákladů minus náklady poddodavatelských smluv a předpokládá se, že pokryje jakékoliv nepřímé náklady vynaložené smluvní stranou v rámci projektu.

Všechny smluvní strany kromě fyzických osob mohou používat model úplných nákladů (FC). Smluvní strany, jež jsou MSP, nekomerční či neziskové organizace, založené buď v rámci veřejného nebo soukromého práva, nebo mezinárodní organizace, mohou používat model úplných nákladů s paušální sazbou pro režijní náklady (FCF)
Smluvní strany, jež mohou používat model o dodatečných nákladech (AC) jsou :

- nekomerční nebo neziskové organizace založené buď v rámci veřejného nebo soukromého práva,

- mezinárodníorganizace, které nemají účetní systém, jenž dovoluje rozlišit podíl jejich přímých či nepřímých nákladů na projektu.

Smluvními stranami, které musí používal model dodatečných nákladů, jsou fyzické osoby.

Fyzické osoby nesmí účtovat jakékoliv náklady za práci ve vztahu k jejich osobnímu zapojení se do projektu.

4. Každá smluvní strana bude aplikovat nákladový model v souladu se zásadami stanovenými v článcích II.19, II.20 a II.21. V případech, kdy si právnická osoba smí zvolit nákladový model, bude jej pak aplikovat ve všech smlouvách uzavřených v rámci 6 RP.

- V rámci omezení platnosti výše zmíněného principu, jakákoliv právnická osoba, jež má nárok vybrat si model nákladů AC, si smí zvolit v této smlouvě buď nákladové modely FCF nebo FC, jestliže původně zvolila v předchozích smlouvách nákladový model AC.

Jestliže tak však učiní, musí používat tento nákladový model i v následných smlouvách, uzavřených v rámci 6RP.

- V rámci omezení platnosti výše zmíněného principu, jakákoliv právnická osoba, jež má nárok vybrat si nákladový model FCF, si smí zvolit v této smlouvě nákladový model FC, i když si v předcházejících smlouvách zvolila FCF model. Pokud se tak stane, musí používat tento model i v následujících smlouvách uzavřených v rámci 6RP.

II.23 - Příjmy projektu

1. Příjmy projektu mohou vyplynout z

a) finančních převodů smluvní straně od třetích stran,

b) z příspěvků v naturáliích, pocházejících od třetích stran

c) z výdělku dosaženého projektem, jak je specifikováno níže:

a) Tam, kde třetí strany převádí finance:

- specificky pro spolufinancování projektu nebo specificky k financování zdroje využívaného smluvní stranou pro projekt, budou takové transfery považovány za příjmy projektu11 ;

- kde využití financování nebo využití zdrojů získaných finančními převody jsou na vlastním uvážení managementu smluvní strany a smluvní strana se rozhodne přidělit tento zdroj k projektu, nebudou takovéto transfery považovány za příjmy projektu.

b) Příspěvky v naturáliích od třetích stran, jež jsou používány pro projekt, tvoří uznatelný náklad projektu a:

- budou také považovány za příjem projektu, jestliže byly třetí stranou poskytnuty jako příspěvek specificky na využití v projektu11;

- nebudou považovány za příjem projektu, jestliže je jejich využití na vlastním uvážení managementu smluvní strany.

Smluvní strany zabezpečí, že třetí strany, jejichž prostředky jsou uvolněny pro projekt, budou o využití jejich prostředků informovány. Smluvní strany tak učiní v souladu se svou národní legislativou a svými osvědčenými postupy.

c) Příjem dosažený projektem je:

- příjmem dosaženým v akcích při realizaci projektu a příjmem z prodeje aktiv koupených v rámci smlouvy až do hodnoty nákladů původně účtovaných projektu. Tyto příjmy budou považovány za příjem projektu;

- příjem získaný smluvní stranou z využití vědomostí vyplývajících z projektu nebude považován za příjem projektu.

II.24 - Finanční příspěvek Společenství

1. Tam, kde Společenství přispívá do projektu prostřednictvím grantu na rozpočet nebo grantu na integraci12, poskytne Společenství konsorciu svůj příspěvek za následujících souhrnných podmínek:

a) příspěvek se zakládá na refundaci uznatelných nákladů, požadovaných smluvní stranou;

b) zakládá se na refundačních sazbách podle činností;

c) v souladu s modely o doložení nákladů používanými každou smluvní stranou;

d) na základě finančního vyúčtování poskytnutého každou smluvní stranou, a pro smluvní strany, kterépoužívají model úplných nákladů, který určuje zdroje veškerého spolufinancování poskytované smluvní stranou na projekt, včetně svých vlastních prostředků, jakýchkoliv finančních převodů od třetích stran a jakýchkoliv příspěvků v naturáliích. Smluvní strany používající model dodatečných nákladů musí rovněž ve svých průběžných technických zprávách vyjmenovat veškeré zdroje, které se na projektu podílejí a poskytnout celkový odhad všech svých nákladů (nejenom dodatečné nárokovatelné náklady, jež jsou uvedeny ve finančním vyúčtování);

e) finanční vyúčtování smluvních stran bude podléhat předložení osvědčení o auditu, kdykoliv a kdekoliv je to požadováno ustanoveními článku 7;

f) koordinátorovi, přičemž se musí vzít v úvahu jakýkoliv úrok či ekvivalentní výdělky vzešlé z předfinancování projektu.

g) v případě sítí špičkových pracovišť (networks of excellence) neplatí odstavec b) .

2. V době předložení posledního finančního vyúčtování se budou při stanovení konečné částky finančního příspěvku Společenství brát v úvahu jakékoliv příjmy projektu, které smluvní strana obdržela. Finanční příspěvek Společenství nemůže u každé smluvní strany být větší než náklady minus příjmy za projekt.

Finanční příspěvek Společenství nemůže být základem pro vznik jakéhokoliv zisku smluvních stran.

3. Smluvní strany, které podléhají nařízením systému státní pomoci o kumulaci veřejných prostředků, musí zabezpečit respektování těchto nařízení.

4. Tam, kde finanční příspěvek Společenství představuje paušální sumu12, poskytne Společenství svůj příspěvek konsorciu v souladu s postupy vyplácení podle článku II.28.

5. Finanční příspěvek Společenství bude vyrovnán jakýmkoliv úrokem či ekvivalentními peněžními příspěvky vzniklými díky předfinancování projektu, jak je zmíněno v článku II.27.

II.25 - Refundační sazby

Tabulka ukazuje maximální sazby finančního příspěvku Společenství za různé činnosti a modely doložení nákladů, jež se vztahují k níže uvedeným nástrojům:

Maximální výše refundačních sazeb u nárokovatelných nákladů

Výzkum a vývoj či inovační aktivity

Demonstrační aktivity

Vzdělávání

Koordinace činnosti konsorcia

Jiná specifická činnost (a)

Sít špičkových pracovišť

100% (až do 7% příspěvku)

(AC: uznatelné přímé náklady)

100%

Integrovaný projekt

FC/FCF: 50%

AC : 100%

FC/FCF : 35%

AC : 100%

100%

100% (až do 7% příspěvku)

(AC: uznatelné přímé náklady)

Výzkumný či inovační projekt se specifickým zaměřením

FC/FCF: 50%

AC : 100%

FC/FCF : 35%

AC : 100%

100% (až do 7%

příspěvku)

(AC: uznatelné přímé náklady)

Specifický výzkumný projekt pro MSP

FC/FCF: 50%

AC : 100%

100%

(pouze pro kolektivní výzkum)

100% (až do 7%

příspěvku)

(AC: uznatelné přímé náklady)

Iniciativa pro integraci

infrastruktury

KN/KNPS: 50%

DN : 100%

KN/KNPS: 35%

DN : 100%

100% ( až do 7%

příspěvku )

(DN: uznatelné přímé náklady )

100%

Koordinační akce

100%

(Nepřímé náklady FC: paušální sazba

(aa)

100% (až do 7%

příspěvku) (AC: uznatelné přímé náklady)

Nepřímé náklady FC: paušální sazba

(aa)

100%

(Nepřímé náklady KN: paušální

sazba

(aa)

Specifické

podpůrné akce

(SSA)

100% (až do 7% příspěvku) (AC :

uznatelné přímé náklady )

(Nepřímé náklady FC: paušální sazba

(aa)

100%

(Nepřímé náklady FC: paušální sazba

(aa)

(a) Prostředky pro jiné specifické činnosti jsou:

§ pro Sítě špičkových pracovišť: společný program činností, vyjma řízení konsorcia

§ pro Iniciativu pro integraci infrastruktury : jakákoliv „specifická činnost“ uvedená v Příloze I, včetně mezinárodního přístupu k infrastrukturám

§ pro Koordinační akce: koordinační akce, vyjma řízení činnosti konsorcia

§ pro Specifické podpůrné akce: jakákoliv „specifická činnost“ uvedená v Příloze I, včetně mezinárodního přístupu k infrastrukturám

(aa) Paušální sazba pro nepřímé náklady FC: 20% ze všech uznatelných nepřímých nákladů minus uznatelné přímé náklady z poddodavatelských smluv.

V těch dokumentech, kde smluvní strany používající model FC mají nárok na refundaci jen 20% z jejich přímých nákladů jako příspěvek k jejich režijním nákladům, se bude tato sazba zakládat na všech přímých nákladech s výjimkou nákladů z poddodavatelských smluv. U koordinačních akcí a specifických podpůrných akcí jsou nepřímé náklady refundovány ve výši 20% přímých nákladů (vyjma nákladů z poddodavateských smluv).

U vzdělávacích činností nejsou náklady na plat vzdělávajících se pracovníků uznatelné.

U Specifických podpůrných akcí, kde uznatelné celkové náklady jsou nižší než je grant, uvedený ve smlouvě, bude refundační sazba dosahovat 95% uznatelných nákladů.

Náklady vztahující se k činnostem managementu podle článku II.2 mohou být účtovány až do maximální výše refundací, které Společenství poskytuje na řídící činnosti. V případech, kde náklady vydané za řídící činnosti přesahují limit 7% finančního příspěvku Společenství, se mohou být takové náklady účtovat v rámci jiné důležité činnosti, ke které se vztahují, pokud splňují podmínky článků II.19, II.20 a II.21, které jsou aplikovatelné na tyto činnosti.

II.26 - Osvědčení o auditu

Za každé období, pro které je vyžadováno osvědčení o auditu, poskytne každá smluvní strana osvědčení o auditu, jež bude připraveno a ověřeno externím auditorem a které dosvědčí, že náklady vynaložené v průběhu tohoto období splňují podmínky požadované touto smlouvou. Osvědčení by mělo zřetelně uvádět částky, které byly ověřovány. V souladu s ustanoveními tohoto článku budou podrobeny auditu i náklady třetích stran nárokované v rámci smlouvy.

Náklady za toto osvědčení jsou uznatelnými náklady v rámci činností vztahujících se k managementu (řízení ) konsorcia.

Každá smluvní strana se může svobodně rozhodnout pro jakéhokoliv kvalifikovaného externího auditora včetně svého obvyklého externího auditora za předpokladu, že auditor splňuje následující souhrnné profesní požadavky:

a) externí auditor musí být nezávislý na smluvní straně;

b) externí auditor musí mít kvalifikaci pro vykonávání statutárních auditů účetních dokumentů v souladu s nařízením Rady 84/253/EEC z 10. dubna 1984 nebo s podobnými národními pravidly.

Smluvní strana, která je veřejným orgánem, může zvolit kompetentního veřejného funkcionáře, aby vystavil osvědčení o auditu, za předpokladu, že příslušné národní úřady u tohoto kompetentního veřejného činitele stanovily právní způsobilost k provádění auditů.

Osvědčení externích auditorů nesnižuje v souladu s tímto článkem odpovědnost smluvních stran podle této Smlouvy ani nezmenšuje práva Společenství vyplývající z článku II.29.

II.27 - Úrok získaný z předfinancování poskytnutého Komisí

1. V souladu s ustanoveními Finančních pravidel13 zůstávají finanční prostředky z předfinancování přidělené koordinátorovi jménem konsorcia vlastnictvím Společenství.

2. Smluvní strana bude Komisi informovat o výši jakéhokoliv úroku či ekvivalentního výnosu získaného z předfinancování, které obdržela od Komise. Oznámení musí být učiněno každoročně, představuje-li daný úrok významnou částku, a při každé příležitosti, kdy je podávána žádost o průběžné platby a žádost o platbu na vyrovnání grantu.

II.28 - Způsoby placení

1. Na základě dokumentů, uvedených v článku II.7, které schválila, Komise bez prejudice k článku II.29 odsouhlasí závěrečnou finanční částku, která má být vyplacena smluvní straně.

2. Celková částka vyplacená Komisí konsorciu nesmí za žádných okolností přesáhnout maximální částku grantu uvedenou v článku 5, a to i tehdy, když celkové aktuální uznatelné náklady převyšují odhadnuté celkové uznatelné náklady, specifikované v článku 5 nebo v tabulce v příloze I.

3. Jsou-li aktuální uznatelné náklady na konci projektu nižší než odhadnuté celkové uznatelné náklady, bude příspěvek Komise limitován částkou, jež bude vypočítána za pomoci refundačních sazeb Společenství na jednu činnost, jak je specifikováno v článku II.25 k aktuálním uznatelným nákladům schváleným Komisí.

4. Smluvní strany tímto souhlasí, že grant bude limitován částkou potřebnou k vyrovnání příjmů a výdajů akce, a za žádných okolností nesmí z ní mít zisk.

Pro účely tohoto Článku budou vzaty v úvahu pouze aktuální náklady, jež spadají do rámce činností uvedených v předběžně provedeném rozpočtu v příloze I; náklady, jež nelze uznat, budou vždy pokryty ze zdrojů mimo Společenství.

Jakýkoli přebytek určený takovým způsobem bude mít vždy za výsledek odpovídající redukci výše částky na grant.

5. Bez prejudice na právo ukončit smlouvu, není-li projekt realizován nebo je-li realizován nedostatečně, částečně nebo opožděně, může Komise snížit výši grantu, původně poskytnutého v souladu s představou realizace projektu v termínech určených touto smlouvou.

6. Jakákoliv redukce částky grantu, který má být Komisí vyplacen, bude provedena následujícím způsobem:

- zredukováním přebytku grantu, který má být splacen na konci projektu;

- žádostí adresovanou smluvním stranám, aby vrátily přeplacené částky, převyšuje-li celková částka, která byla již Komisí vyplacena, konečnou částku, kterou je Komise vlastně dlužná.

7. V případě opožděné platby si může smluvní strana (strany) nárokovat úrok během dvou měsíců od obdržení platby. Úrok bude vypočítán v sazbě, kterou používá Evropská centrální banka ve svých hlavních refinančních operacích, jak bylo zveřejněno v řadě C Úředního deníku Evropského společenství, a bude mít platnost od prvního kalendářního dne měsíce, na který splatnost dlužné částky spadá plus tři a půl procenta bodů. Úrok bude zaplacen za dobu, jež uplynula od doby vypršení posledního termínu platby až po datum realizace platby. Datum platby je datum, do kterého je účet Komise zatížen dluhem. Jakákoliv taková úroková platba není považována za část finančního příspěvku Společenství stanoveného v článku 5 smlouvy.

8. Časová období, určená v článku 8, vztahující se ke zpoždění plateb, mohou být Komisí kdykoliv odročena oznámením koordinátorovi, že finanční vyúčtování není přijato, ať již proto, že neodpovídá požadavkům smlouvy nebo proto, že není v souladu se zprávami o činnosti předložených Komisi ke schválení. Schválení finančního vyúčtování bude dočasně odloženo, dokud nebude dle požadavku předložena opravená či revidovaná verze. Časová prodleva se začne vyrovnávat na základě toho, kdy Komise tuto informaci obdrží a vydá souhlas k platbě.

Komise může kdykoliv odložit své platby v případě, že smluvní strany nerespektují jakékoliv ze smluvních ustanovení, zvláště se zřetelem k auditu a k ustanovením o kontrole v článku II.29. V takovém případě Komise uvědomí smluvní stranu (strany) prostřednictvím doporučeného dopisu s potvrzením o jeho přijetí.

Komise může kdykoli odložit své platby tam, kde je podezření na neregulérní chování, které spáchala jedna nebo více smluvních stran při plnění smlouvy. Bude odložena platba pouze těch prostředků, jež je určena smluvní straně (stranám) podezřelé z neregulérního chování. Komise uvědomí smluvní stranu (strany) o odročení platby prostřednictvím doporučeného dopisu s potvrzením o jeho přijetí.

SEKCE 2 - KONTROLY, VYMÁHÁNÍ A SANKCE

II.29 - Kontroly a audity

1. Komise může kdykoliv v průběhu projektu a až do pěti let po jeho skončenínařídit provedení auditu buď externími vědeckými či technickými kontrolory nebo auditory či samotnými sekcemi Komise včetně OLAF (European Anti-Fraud Office). Takové audity mohou zahrnovat vědecké, finanční, technologické a jiné aspekty (jako jsou účetnictví a způsob řízení), které se vztahují k vlastnímu provedení projektu a plnění smlouvy. Jakýkoliv takový audit bude proveden na důvěrném základě. Jakékoliv částky dlužné Komisi , které vzniknou jako výsledek nálezu jakéhokoliv takového auditu, mohou být předmětem vymáhání, jak je zmíněno v článku II.31.

Smluvní strana (strany) bude mít právo odmítnout účast zvláštního externího vědeckého či technického kontrolora či auditora na základě obchodního tajemství.

2. Smluvní strany zpřístupní přímo Komisi všechny podrobné údaje, jež mohou být Komisí vyžádány, aby si mohla ověřit řádnost plnění a realizace smlouvy.

3. Smluvní strany budou uchovávat originály nebo ve výjimečných případech, jež jsou řádně zdůvodněny, autentické kopie všech dokumentů vztahujících se ke smlouvě až do pěti let po skončení projektu. Tyto dokumenty budou Komisi na požádání k dispozici v průběhu vykonávání jakéhokoli auditu v rámci smlouvy.

4. Aby se tyto audity mohly uskutečnit, smluvní strany zajistí sekcím Komise či jakýmkoli externím orgánům, které jsou Komisí za tímto účelem jmenovány, přístup k místu, jmenovitě do kanceláří smluvní strany v kterékoliv přijatelné době a ke všem informacím potřebným k provedení auditů.

5. Evropský dvůr auditorů bude mít stejná práva jako Komise, jmenovitě právo k přístupu za účelem kontrol a auditů bez prejudice ke svým vlastním pravidlům.

6. Kromě toho může Komise vykonávat namátkové kontroly a inspekce na místě v souladu se Směrnicemi Rady (Euratom, EC) č. 2185/96 z 11. listopadu 1996 týkajících se namátkových kontrol a inspekcí na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropského společenství proti podvodu a jinému neregulérnímu chování14 a v souladu se Směrnicí (EC) č. 1073/1999 Evropského parlamentu a Rady z 25. května 1999 týkající se vyšetřování vedeného Evropským úřadem pro boj s podvody (OLAF)15 a Směrnicí Rady (Euratom) č. 1074/1999 z 25. května 1999 týkající se vyšetřování vedeného Evropským úřadem pro boj s podvody (OLAF)15.

7. Smluvní strany zajistí, že práva Komise a Dvora auditorů vykonávat audity budou rozšířena na právo vykonat jakýkoliv audit či kontrolu u jakéhokoliv subdodavatele či třetí strany, jejíž náklady jsou refundovány plně nebo částečně prostřednictvím finančního příspěvku Společenství na základě stejných lhůt a podmínek, jak je stanoveno v tomto Článku.

II.30 - Likvidace škod

Bez prejudice k jakýmkoliv jiným opatřením uvedeným v této smlouvě smluvní strany souhlasí, že Společenství je oprávněno za účelem ochrany svých finančních zájmů nárokovat likvidaci škod, způsobených smluvní stranou, u které bylo zjištěno, že měla přehnané výdaje a která následně obdržela neoprávněný finanční příspěvek ze strany Společenství. Kromě vymáhání neoprávněného finančního příspěvku bude smluvní strana dlužná i za likvidaci škod.

Jakákoliv částka z likvidace škod musí být úměrná nadsazeným výdajům a neoprávněně získanému části příspěvku Společenství. K vypočtení jakýchkoliv možných škod, určených k likvidaci, bude použit následující vzorec:

Likvidovaná škoda = neoprávněný finanční příspěvek x (nadsazené výdaje / celková nárokovaná částka)

Výpočet jakýchkoliv likvidovaných škod bude brát v úvahu pouze období vztahující se k nároku smluvní strany na příspěvek Společenství za toto období. Výpočet nebude kalkulován ve vztahu k celému příspěvku Společenství.

2. Komise bude smluvní stranu, která je považována za povinnou zaplatit likvidaci škod, informovat písemně o svém nároku prostřednictvím doporučeného dopisu s potvrzením o jeho přijetí. Smluvní strana bude mít lhůtu 30 dní na odpověď na nárok vznesený Společenstvím.

3. Postup při navrácení neoprávněného finančního příspěvku a při platbě likvidace škod bude určen v souladu s ustanoveními článku II.31.

4. Komise bude mít právo na odškodné ve vztahu k jakýmkoliv nadsazeným výdajům, které vyjdou najevo poté, co byla smlouva vyplněna, v souladu s ustanoveními odstavců 1 až 6.

5. Tato ustanovení budou bez prejudice k jakýmkoliv administrativním či finančním sankcím, které může Komise uvalit na jakoukoliv smluvní stranu nedodržující závazky v souladu s Finančními směrnicemi nebo v souladu s jakýmkoliv jiným občanským opravným prostředkem, k jehož použití mohou být Společenství či kterákoliv jiná smluvní strana oprávněny. Kromě toho tato ustanovení nevylučují předem jakékoliv trestní řízení, jež může být iniciováno úřady členských států.

6. Dále, jak je stanoveno Finančními směrnicemi, jakákoliv smluvní strana, která je prohlášena za závažně porušující své smluvní závazky, bude podléhat peněžní pokutě v rozmezí 2 – 10% z hodnoty finančního příspěvku Společenství, který tato smluvní strana obdržela. Sazba může být zvýšena na 4 až 20% v případě opakovaného porušení v průběhu pěti let následujících od prvního porušení smlouvy.

II.31 - Refundace placená Komisi a vymáhací příkazy

1. Jestliže je smluvní straně vyplacena nadměrná částka nebo existuje-li oprávnění vymáhat náhradu v rámci dohody, smluvní strana se zavazuje vyplatit Komisi částku, jež je předmětem sporu, a to za jakýchkoliv podmínek a do jakéhokoliv data, které Komise určí.

2. Nezaplatí-li smluvní strana tuto částku do data, stanoveného Komisí, bude dlužná částka zatížena úrokem v sazbě stanovené v článku II.27. Úrok za pozdní platbu bude pokrývat období od data stanoveného k zaplacení částky, vyjma tohoto data, až do data, kdy Komise obdrží plně splacenou dlužnou částku, včetně.

Jakákoliv částečná platba bude nejprve pokryje poplatky a úroky z pozdního placení a teprve poté pokryje to podstatné.

3. Částky dlužné Komisi mohou být vymáhány tak, že se vykompenzují za jakékoli sumy, které Komise dluží smluvní straně, poté, co je smluvní strana o tomto informována, nebo inkasováním jakékoli finanční záruky.

Předběžný souhlas smluvní strany nebude požadován.

4. Bankovní poplatky, jež se musí zaplatit při vymáhání částek dlužných Komisi, nese na svých bedrech pouze smluvní strana.

5. Smluvní strana bere na vědomí, že na základě článku 256 Smlouvy o Evropském společenství a jak je uvedeno v Pravidlech účasti, může Komise přijmout rozhodnutí o vymahatelnosti částky, která je formálně prohlášena za částku, jež má být obdržena od osob jiných než jsou státy EU.

ČÁST C - PRÁVA NA DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ

II.32 - Vlastnictví poznatků

1. Poznatky jsou vlastnictvím smluvní strany, vykonávající práci, vedoucí k těmto poznatkům.

2. Tam, kde několik smluvních stran společně provedlo práci produkující poznatky a jejich příslušný podíl na práci nemůže být zjištěn, budou mít tyto smluvní strany společné vlastnictví takových poznatků. Dotyčné smluvní strany se dohodnou mezi sebou, kde a kdy budou realizovat vlastnictví těchto poznatků v souladu s ustanoveními této smlouvy.

3. Jsou-li pracovníci pracující pro smluvní stranu oprávněni nárokovat si práva na poznatky, učiní smluvní strana příslušné kroky nebo uzavře příslušné dohody, aby tato práva mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s jejími závazky v rámci této smlouvy.

4. Tam, kde smluvní strana postupuje vlastnictví poznatků, přijme opatření nebo uzavře dohody, aby předala právnímu nástupci své závazky v rámci smlouvy, zvláště s ohledem na poskytování přístupových práv, šíření a použití poznatků. Pokud je smluvní strana žádána o poskytnutí přístupových práv, oznámí Komisi a ostatním smluvním stranám alespoň 60 dnů předem zamýšlený převod vlastnictví a jméno a adresu právního nástupce.

5. Komise nebo ostatní smluvní strany mohou k takovému převodu vlastnictví vznést námitky v průběhu 30 dnů od oznámení. Komise může mít námitky k převodu vlastnictví na třetí strany, zvláště na ty, které nejsou založeny v členském státě nebo v přidružené zemi, jestliže takový převod není v souladu se zájmy rozvíjet konkurenceschopnost dynamické Evropské ekonomiky, založené na aplikaci znalostí nebo je neslučitelný s etickými principy. Ostatní smluvní strany mohou vznést námitky k jakémukoliv převodu vlastnictví, jestliže by takový převod nepříznivě ovlivnil jejich přístupová práva.

II.33 - Ochrana poznatků

1. Tam, kde jsou poznatky průmyslově či komerčně použitelné, bude je jejich vlastník účinně a adekvátně chránit v souladu s odpovídajícími právními ustanoveními včetně této smlouvy a jakékoli dohody konsorcia, a bude brát na zřetel i legitimní zájmy smluvních stran, kterých se to týká. Podrobnosti o jakékoliv takové zamýšlené či již získané ochraně budou zahrnuty v plánu o používání a šíření poznatků.

2. Tam, kde smluvní strana v určité zemi nezamýšlí chránit své poznatky, bude o tomto informovat Komisi. Tam, kde se smluvní strana zamýšlí vzdát se ochrany svých poznatků, bude o tomto Komise informována alespoň 45 dnů před odpovídajícím konečným termínem. V takovém případě tam, kde Komise považuje za nutné chránit takové poznatky v určité zemi, může se souhlasem dotyčné smluvní strany přijmout opatření k ochraně poznatků. V takovém případě, pokud se týče této určité země, vezme Komise na sebe závazky se zřetelem na poskytování přístupových práv namísto smluvní strany. Smluvní strana může odmítnout pouze v případě, že prokáže, že její legitimní zájmy by byly významně poškozeny.

3. Smluvní strana může uveřejnit či povolit zveřejnění údajů jakýmkoliv médiem, pokud se týče poznatků, které vlastní, za předpokladu, že se to nedotkne nepříznivě ochrany těchto poznatků. Komise a ostatní smluvní strany budou o plánovaném uveřejnění údajů informovány písemně 30 dnů předem. Požádá-li Komise a / nebo ostatní smluvní strany před koncem této lhůty o kopii těchto údajů, bude jim tato doručena v průběhu 30 dnů od obdržení takového oznámení. Komise a ostatní smluvní strany mohou vznést námitky proti uveřejnění dat po dobu 30 dnů od doby, kdy obdržely údaje, jež mají být publikovány, předpokládají-li, že by publikování těchto údajů mělo nepříznivý dopad na ochranu jejich poznatků. Plánované zveřejnění dat bude pak pozdrženo až do konce tohoto konzultačního období. V případě absence jakýchkoli námitek po výše zmíněnou dobu se předpokládá, že Komise a ostatní smluvní strany souhlasí.

Konsorciální smlouva může specifikovat praktické detaily jakéhokoliv takového práva vznést námitky.

II.34 - Použití a šíření

1. Smluvní strany budou používat poznatky, které vlastní a jež vyplynou z projektu, nebo zařídí, aby byly použity v souladu s jejich zájmy. Smluvní strany určí detailním a ověřitelným způsobem podmínky jejich použití, jmenovitě v plánu pro používání a šíření poznatků a v souladu s ustanoveními této smlouvy a Pravidel účasti.

2. Nebude-li mít šíření poznatků nepříznivý dopad na jejich ochranu či použití, smluvní strany zabezpečí jejich rozšiřování během dvou let po skončení projektu. Pokud tak smluvní strany neučiní, může Komise šířit tyto poznatky sama. Při této činnosti vezmou Komise a smluvní strany na zřetel zvláště tyto následující faktory:

a) potřebu chránit práva na duševní vlastnictví;

b) užitek, pramenící z rychlého šíření poznatků, například proto, aby bylo možno se vyhnout duplikaci výzkumných prací a vytváření synergických efektů mezi projekty;

c) utajení;

d) legitimní zájmy smluvních stran;

II.35 - Přístupová práva

1. Všeobecné zásady vztahující se k přístupovým právům jsou následující:

a) Přístupová práva budou udělena jakékoliv z ostatních smluvních stran na základě písemné žádosti.

Udělení přístupových práv může být podmínečné na základě uzavření specifických dohod s cílem zajistit použití těchto práv pouze pro zamýšlené účely a na základě příslušných závazků ohledně utajení.

Smluvní strany mohou rovněž uzavřít dohody za účelem udělení dodatečných či výhodnějších přístupových práv včetně přístupových práv třetím stranám, zvláště podnikům, přidruženým k smluvní straně (stranám), nebo za účelem specifikování požadavků, vztahujících se k přístupovým právům, aniž by tato byla omezena. Jakákoliv dohoda poskytující přístupová práva smluvním stranám a / nebo třetím stranám musí zabezpečit, že budou zachována potenciální přístupová práva pro jiné smluvní strany. Takové dohody budou vyhovovat příslušným pravidlům soutěže.

b) Komise může vznést námitky k udělení přístupových práv třetím stranám, zvláště pak těm, jež nejsou založeny v členském státě nebo v přidružené zemi, není-li takové udělení práv v souladu se zájmy rozvíjet konkurenceschopnost dynamické evropské ekonomiky založené na aplikaci vědomostí nebo je neslučitelné s etickými principy. Komise a ostatní smluvní strany budou 30 dnů předem písemně informovány o jakýchkoliv plánech poskytnout přístupová práva třetím stranám.

c) Přístupová práva k již dříve existujícímu know-how budou udělena za předpokladu, že dotyčná smluvní strana je smí poskytnout.

d) Smluvní strana může jednoznačně vyloučit specifický, dříve existující know-how ze svého závazku udělení přístupových práv, prostřednictvím písemné dohody mezi smluvními stranami, jež bude uzavřena, dříve než dotyčná smluvní strana podepíše smlouvu nebo než se nová smluvní strana připojí k projektu. Ostatní smluvní strany mohou pouze odmítnout dát svůj souhlas, jestliže prokáží, že by realizace projektu nebo jejich legitimní zájmy byly tímto vážně poškozeny.

e) Taková práva nezadávají oprávnění k udělování sublicencí s výjimkou případu, kdy s tím souhlasí smluvní strana poskytující přístupová práva.

2. Přístupová práva pro řádnou realizaci projektu jsou následující:

a, Smluvní strany budou využívat přístupová práva k poznatkům a k již dříve existujícímu know-how jsou-li tyto poznatky nebo již dříve existující know-how potřebné k vykonávání jejich vlastní práce v rámci projektu. Přístupová práva k poznatkům budou udělena bez licenčního poplatku. Přístupová práva k již dříve existujícímu know-how budou udělena bez licenčního poplatku, nedohodly-li se strany před podepsáním smlouvy jinak.

b, Smluvní strana je závislá na svých legitimních zájmech. Ukončení její účasti na projektu však nijak neovlivní její závazek poskytnout přístupová práva jiným smluvním stranám dle předchozího odstavce až do konce projektu.

3.Přístupová práva k použití poznatků jsou následující :

a) Smluvní strany budou využívat přístupová práva k poznatkům a k již dříve existujícímu know-how, jsou-li tyto poznatky nebo již dříve existující know-how potřebné k vykonávání jejich vlastní práce v rámci projektu. Přístupová práva k poznatkům budou udělena bez licenčního poplatku, nedohodly-li se strany před podepsáním smlouvy jinak. Přístupová práva k již předem existujícímu know-how budou udělena za čestných a nediskriminačních podmínek, jež mají být odsouhlaseny.

b) Přístupová práva podléhají legitimním zájmům smluvní strany a mohou být vyžádány za podmínek stanovených v předchozím odstavci do dvou let po skončení projektu nebo po ukončení účasti smluvní strany, ať již je jedno nebo druhé dříve, nedohodnou-li se smluvní strany na delším časovém období.

II.36 - Neslučitelné nebo omezující závazky

Smluvní strany budou co nejdříve informovány smluvní stranou, která je žádána o udělení přístupových práv, o jakýchkoliv omezeních při poskytování přístupových práv či o jakýchkoli problémech, jež by mohly podstatně ovlivnit udělení přístupových práv, nastane-li takový případ.

4. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

(Příloha III základní smlouvy)

Následující zvláštní ustanovení platí pro integrované projekty VaV a pro projekty sítí špičkových pracovišť (networks of excellence).

4.1 INTEGROVANÉ PROJEKTY.

III. 1 – Definice

Jako dodatek k definicím uvedeným ve článku II.1 přílohy II. platí v této smlouvě následující definice:

Plán realizace : znamená popis práce, jež má být vykonána za účelem realizace projektu, jak je uvedeno v příloze I. Plán sestává ze dvou částí :

- podrobný plán realizace : poskytuje detailní popis práce, jež má být vykonána v průběhu osmnáctiměsíčního časového období1, což odpovídá jednomu časovému období tak, jak je definováno v článku 6, a prvním šesti měsícům období následujícího, spolu s podrobným finančním plánem pro stejné osmnáctiměsíční časové období obsahujícím odhady uvažovaných nákladů, specifikovaných smluvní stranou dle činnosti.

- nástin plánu realizace : popisuje v hlavních rysech práci, jež má být vykonána v době realizace projektu včetně volně přístupného plánu akcí na podporu rovnosti pohlaví v rámci projektu.

III.2 - Vyhlášení veřejných soutěží

1. Vyžadují - li to podmínky v článku I, konsorcium schválí a navrhne Komisi účast nových smluvních stran na základě výzvy k veřejné soutěži ve shodě s ustanoveními tohoto článku.

2. Konsorcium uveřejní výzvu k veřejné soutěži alespoň v jednom mezinárodním časopise a ve třech národních denících ve třech různých členských státech nebo kandidátských zemích. Bude rovněž odpovídat za propagaci této výzvy a široce využívat specifických informačních prostředků, zvláště pak internetových stránek o Šestém rámcovém programu, specializovaného tisku a brožur a působit prostřednictvím národních kontaktních bodů ustanovených členskými státy i kandidátskými zeměmi. Konsorcium bude Komisi o výzvě a jejím obsahu informovat alespoň 90 dnů před očekávaným datem jejího uveřejnění. Kromě toho se bude uveřejnění a reklama výzvy k veřejné soutěži řídit jakýmikoliv instrukcemi a pokyny danými Komisí.

3. Výzva k veřejné soutěži zůstane otevřená pro předkládání návrhů zainteresovanými stranami alespoň na období pěti týdnů.

4. Konsorcium vyhodnotí obdržené nabídky v souladu s kritérii, kterými se Komise řídila při původním ohodnocení a výběru projektu a jež jsou definovány v příslušné výzvě k návrhům, s pomocí přinejmenším dvou nezávislých expertů jmenovaných konsorciem na základě kritérií popsaných ve článku 11.2.b Stanov.

5. Konsorcium oznámí Komisi návrh o nové smluvní straně / smluvních stranách přistupujících ke smlouvě ve shodě s článkem 3. Současně bude Komisi informovat o způsobech, kterými byla výzva k veřejné soutěži publikována, a o jménech a začlenění expertů zapojených do vyhodnocování. Komise může mít námitky vůči jakékoli nové smluvní straně přistupující ke smlouvě v průběhu 6 týdnů od obdržení oznámení.

III. 3 - Aktualizace plánu realizace

Plán realizace bude každoročně aktualizován. Tyto každoroční aktualizace se mohou týkat pouze podrobného plánu realizace. Budou předkládány v souladu se zásadami uvedenými v článku II.7 vztahujícího se k podávání zpráv.

Komise se bude držet stejného postupu při schvalování aktualizace plánu realizace, jak je uvedeno o zprávách ve článku II.8.

III. 4 - Roční revize

Na základě obdržených zpráv zmíněných v článku II.7 a navržené aktualizace plánu realizace zmíněné v článku III.3 Komise provede revizi práce vykonané v projektu za období, jehož se to týká, a prozkoumá navrženou aktualizaci plánu realizace. Každoroční revize ohodnotí zejména pokrok na projektu a vyhlídky na dosažení jeho celkových cílů.

Komise sdělí konsorciu výsledky revize a jakákoliv doporučení. Konsorcium vezme v úvahu tato doporučení a předloží revidovaný plán realizace, je-li to považováno buď Komisí nebo konsorciem za nutné.

4.2. SÍTĚ ŠPIČKOVÝCH PRACOVIŠŤ

III.1 - Definice

Kromě definicí uvedených v článku II.1 přílohy II budou platit v této smlouvě následující definice:

1. Studenti doktorandi: jsou to studenti, kteří jsou zapsáni do uznávaného kurzu doktorských studií, jenž je veden jednou ze smluvních stran, a kteří nesplňují podmínky, aby byli považováni za výzkumníky. Dále

- počet studentů doktorandů: znamená počet těch studentů doktorandů, kteří jsou (a) identifikovatelní podle jména, které mají v době posledního termínu, kdy má být Komisi předložen původní návrh pro tuto síť špičkových pracovišť

(b) později zapojení do výzkumné činnosti v rámci navržené sítě špičkových pracovišť.

2. Grant na integraci: znamená maximální finanční příspěvek ze strany Společenství

síti špičkových pracovišť.

3. Společný program činností: znamená popis práce, jež má být vykonána s cílem realizovat projekt, jak je uvedeno v příloze I. Program sestává ze dvou částí:

- podrobný společný program činností: dává detailní popis práce, jež má být vykonána během osmnáctiměsíčního časového období2, které odpovídá jednomu časovému období pro podávání zpráv, jak je určeno v článku 6, a prvním šesti měsícům období následujícího.

- nástin společného programu činností: popisuje v hlavních rysech práci, jež má být vykonána během doby trvání projektu včetně volně přístupného plánu akcí na podporu rovnosti pohlaví v rámci projektu.

4. Výzkumníci: je to výzkumný tým mající alespoň čtyřletou praxi ve výzkumu nebo to jsou výzkumníci s doktorským titulem. Kromě toho výzkumník musí být zaměstnancem jedné ze smluvních stran nebo musí pracovat pod jejím přímým vedením v rámci formální dohody mezi smluvní stranou a zaměstnavatelem výzkumníka. Dále

- počet výzkumníků: znamená počet těch výzkumníků, kteří jsou

- (a) jak identifikovatelní jménem v době posledního termínu, kdy má být Komisi předložen původní návrh pro tuto síť špičkových pracovišť a

- (b) tak, tvoří-li výzkumné kapacity smluvních stran v rámci později navržených sítí špičkových pracovišť.

III.2. Finanční příspěvek Společenství

1. Výpočet grantu na integraci

Grant na integraci pro projekt je určen podle zásad vytýčených v článku 14.1.a Stanov. Níže uvedená tabulka přepočítává počet výzkumníků do průměrného ročního příspěvku na projekt a týká se to tohoto počtu výzkumníků:

50 výzkumníků EUR 1 milión / rok

100 výzkumníků EUR 2 milióny / rok

150 výzkumníků EUR 3 milióny / rok

250 výzkumníků EUR 4 milióny / rok

500 výzkumníků EUR 5 miliónů / rok

1000 výzkumníků a více EUR 6 miliónů / rok3

Mimoto zde bude i bonus pro studenty doktorandy rovnající se 4000 EUR / rok, znásobený počtem studentů doktorandů až do maximální výše 10% z grantu, jež se týká výzkumníků.

Grant na integraci bude vypočítán tak, že se znásobí průměrný roční grant týkající se výzkumníků a jakýkoliv bonus pro studenty doktorandy délkou trvání projektu.

Výzkumníci a studenti doktorandi smluvních stran ze třetí země budou zahrnuti do kalkulace počtu výzkumníků a počtu studentů doktorandů pouze tehdy, když má smluvní strana obdržet finanční příspěvek od Společenství.

Konsorcium může při zvažování aspektů jako je charakteristika oblasti příslušného výzkumu žádat o nižší grant na integraci než by byl ten, jenž by vyplynul z aplikace výše popsané metody, berou-li se v úvahu aspekty jako je charakteristika oblasti příslušného výzkumu. V takových případech bude nižší suma představovat maximální finanční příspěvek Společenství, jak je schváleno v příloze I.

2. Vyplaceni grantu na integraci

Každoroční přidělování grantu po dobu trvání projektu bude specifikováno ve společném programu činností v příloze I.

Komise vyplatí finanční příspěvek Společenství se zřetelem na završené časové období za předpokladu, že budou splněny následující podmínky:

- že projekt uspokojivě postupuje kupředu směrem k dosažení svých dohodnutých cílů, zvláště v dosažení trvalé integrace výzkumných kapacit smluvních stran, jak je hodnoceno každoroční revizí předjímanou ve článku III.5, která je organizována Komisí, a

- že uvažované náklady, vypočítané v souladu s částí B přílohy II, ve výši alespoň finančního příspěvku Společenství za završené časové období byly vydány na realizaci společného programu činností.

Na konci projektu musí uvažované náklady vydané na realizaci společného programu činností za plnou dobu trvání projektu přesahovat výši grantu na integraci. Není-li to tento případ, bude platba za poslední období vědeckého výzkumu omezena na 95% nárokovaných nákladů vydaných v tomto období.

III. 3 - Výzvy k veřejné soutěži

1. Je-li to vyžadováno podmínkami přílohy I, pak konsorcium schválí a navrhne Komisi účast nových smluvních stran na základě výzvy k veřejné soutěži ve shodě s ustanoveními tohoto Článku.

2. Konsorcium uveřejní výzvu k veřejné soutěži alespoň v jednom mezinárodním časopise a ve třech různých národních denících ve třech různých členských státech nebo kandidátských zemích. Bude rovněž odpovídat za reklamu výzvy a široce využívat specifických informačních prostředků, zvlášť pak internetových stránek o Šestém rámcovém programu, specializovaného tisku a brožur a působit prostřednictvím národních kontaktních bodů ustanovených členskými státy a kandidátskými zeměmi. Kromě toho se bude uveřejnění a reklama výzvy k veřejné soutěži řídit jakýmikoli instrukcemi a pokyny danými Komisí. Konsorcium bude Komisi o výzvě a jejím obsahu informovat alespoň 90 dnů před očekávaným datem jejího uveřejnění.

3. Výzva k veřejné soutěži zůstane otevřená pro předkládání návrhů zainteresovanými stranami alespoň a období pěti týdnů.

III. 4 – Aktualizace společného programu činností

Společný program činností bude každoročně aktualizován. Tyto každoroční aktualizace se mohou týkat pouze podrobného společného programu činností. Budou předkládány v souladu se zásadami uvedenými v článku II.7 vztahujícího se k podávání zpráv.

Komise se bude držet stejného postupu při schvalování aktualizace společného programu činností, jak je předjímáno o zprávách ve článku II.8.

III. 5 - Roční revize

Na základě zpráv zmíněných v článku II.7 a navržené aktualizace společného programu činností uvedených v článku III.4 provede Komise revizi práce vykonané na projektu za příslušné časové období a přezkoumá plánovanou aktualizaci společného programu činností. Každoroční revize ohodnotí zejména pokrok na projektu a vyhlídky na dosažení jeho celkových cílů.

Komise sdělí konsorciu výsledky revize a jakákoliv doporučení. Konsorcium vezme v úvahu tato doporučení a předloží revidovaný společný program činností, je-li to považováno buď Komisí nebo konsorciem za nutné.

III. 6 - Vážné nedostatky zjištěné roční revizí

Jestliže se v projektu při roční revizi zjistí vážné nedostatky, může se Komise rozhodnout ukončit smlouvu nebo může konsorciu navrhnout, aby si vybralo z následujících možností:

- pokračovat v projektu po další časové období dvanácti měsíců na základě konsorciem navrženého společného programu aktivit, ale bez dalšího předfinancování a bez jakékoli finalizace plateb finančního příspěvku Společenství, jež se týká předešlého období.

nebo

- ukončit smlouvu.

Jestliže si konsorcium vybere první možnost, provede Komise na konci dalšího časového období novou revizi v souladu s postupy ustanovenými v článku III.5. Projde-li tentokrát projekt touto revizí, vyplatí Komise finanční příspěvek Společenství za obě předešlá období ve shodě se principy článku III.2.2 a smlouva bude pokračovat, jakoby k zastavení předfinancování nedošlo. Jestliže projekt opětovně neprojde revizí, Komise ukončí smlouvu.

5. Nákladové modely pro 6rp

5.1 Použitelnost nákladových modelů

· Nákladové modely jsou použitelné u všech nástrojů 6RP, kde příspěvek Společenství je dotací pro sítě špičkových pracovišť (networks of excellence) nebo dotací k rozpočtu (integrovaných projektů, specificky zaměřených projektů, specifických projektů pro malé a střední podniky (MSP), iniciativ pro integraci infrastruktury, koordinačních akcí a specifických podpůrných akcí).

· Nákladové modely nejsou vhodné pro ty nástroje, kde finanční příspěvek Společenství je ve formě dotace celkovou sumou (určité specifické podpůrné akce a akce na podporu lidských zdrojů a mobility).

· Pro některé aktivity na podporu lidských zdrojů a mobility je použitelná speciální verze nákladového modelu.

5.2 Nákladové modely

Pro úč pro účastníky v typicky výzkumných akcích jsou navrženy tři nákladové modely:

· Úplné náklady se skutečnými nepřímými náklady (FC)

V tomto modelu účtují smluvní strany uznatelné přímé a nepřímé náklady.

· Úplné náklady s paušální sazbou nepřímých nákladů (FCF)

V tomto modelu jsou účtovány uznané přímé náklady a paušální sazba pro nepřímé náklady. Použitá paušální sazba je 20% všech přímých uznaných nákladů mínus náklady poddodavatelských smluv.

· Dodatečné náklady s paušální sazbou nepřímých nákladů (AC)

V tomto modelu jsou účtovány uznané přímé dodatečné náklady a paušální sazba pro nepřímé náklady. Paušální sazba se rovná 20% všech přímých dodatečných nákladů mínus náklady poddodavatelských smluv.

Přímé náklady, přímé dodatečné náklady a nepřímé náklady jsou definovány následovně:

· Přímé náklady jsou veškeré náklady, které spadají pod definici uznaných nákladů, které mohou být přímo účtovány na projekt, a které jsou určeny smluvní stranou v souladu s jeho obvyklými účetními praktikami.

· Přímé dodatečné náklady jsou přímé náklady dodatečné k běžně se opakujícím nákladům a které nejsou kryty žádným jiným zdrojem kapitálu. Pro přímé dodatečné náklady na zaměstnance jsou tři možnosti, jak je možné účtovat je na projekt:

· zaměstnanci s časově omezenou pracovní smlouvou na činnosti v rámci smlouvy se Společenstvím,

· zaměstnanci s dočasnou smlouvou na dokončení doktorátu v rámci účasti na smlouvě se Společenstvím,

· zaměstnanci, jejichž smlouva závisí zcela nebo zčásti na dodatečném externím financování. V tomto případě náklady účtované na projekt musí být očištěny od nákladů krytých běžným opakujícím se financováním.

· Pro smluvní strany pracující na základě modelu úplných nákladů jsou nepřímé náklady všechny uznané náklady určené smluvní stranou v souladu s její obvyklou účetní praxí, které nelze přímo přisuzovat k projektu, ale vznikají ve spojení s přímými náklady projektu. Pro smluvní strany používající modely jednotné sazby (FCF, AC) je jednotná sazba vztažena k přímým nákladům na pokrytí nepřímých nákladů.

5.3 Výběr nákladových modelů

Výběr nákladového modelu závisí na typu právní formy organizační jednotky:

· Všechny typy právních forem organizační jednotky mohou použít model FC, s výjimkou fyzických osob,

· Fyzické osoby jsou povinny použít model AC,

· Nekomerční nebo neziskové organizace založené buď podle občanského nebo soukromého práva a mezinárodní organizace si mohou vybrat jeden z modelů AC, FCF nebo FC. Nicméně, pouze ty nekomerční nebo neziskové organizace, založené podle občanského nebo soukromého práva a mezinárodní organizace, které nemají účetní systém umožňující rozlišovat podíl jejich přímých a nepřímých výdajů, mohou zvolit model AC.

· Právní formy definované jako malé a střední podniky (MSP) mají na výběr mezi modely FC a FCF.

5.4 Použití nákladového modelu

Každý kontraktor použije stejný nákladový model ve všech smlouvách sjednaných v rámci 6RP

Zmírnění této hlavní zásady:

· každý typ právní formy organizační jednotky, která si v prvním kontraktu zvolí model AC, může v dalším kontraktu tento model změnit na FCF nebo FC. Pokud tak učiní, musí potom používat nový nákladový model v následujících kontraktech;

· každá typ právní formy organizační jednotky, která si v prvním kontraktu zvolí FCF model, může v dalším kontraktu tento model změnit na FC. Pokud tak učiní, musí potom používat nový nákladový model v následujících kontraktech.

5.5 Maximální výše náhrady pro nákladový model

Maximální míra náhrady za vzniklé náklady je určena typem činnosti:

pro smluvní strany používající model AC: 100% jejich dodatečných nákladů, ať už je jejich činnost jakákoliv;

pro smluvní strany používající modely FC nebo FCF: pro výzkum a vývoj: 50% uznaných nákladů;

· pro demonstrační aktivity: 35% uznaných nákladů,

· pro vzdělávací činnosti: 100% uznaných nákladů,

· pro koordinaci aktivit konsorcia: 100% uznaných nákladů za určitých podmínek (viz níže),

· pro ostatní specifické činnosti: 100% uznaných nákladů.

Je nutné poznamenat, že 100% finanční příspěvek Společenství na koordinační činnosti konsorcia nemůže překročit 7% celkového finančního příspěvku Společenství na danou aktivitu (projekt). Toto omezení se nevztahuje na každého jednotlivého účastníka, ale na aktivitu (projekt) jako celek.

Je možné jedno zmírnění definice uznaných výdajů, a to se vztahuje na výdaje na řídící činnosti kontraktorů používajících model AC. Tito kontraktoři mohou účtovat svoje uznané přímé náklady na stálé zaměstnance v rámci této činnosti za podmínky, že je mohou identifikovat a náklady přesně specifikovat.

Za koordinační činnosti a specifické podpůrné činnosti nesmějí smluvní strany používající model úplných nákladů (FC) uplatňovat nárok na svoje skutečné nepřímé náklady. V těchto činnostech se pro všechny smluvní strany uplatňuje paušální sazba za nepřímé výdaje ve výši 20% zvolených přímých nákladů, snížená o náklady poddodavatelských smluv.

Závěrem je nutné poznamenat, že požadovaná míra náhrady představuje maximální možnou míru náhrady, protože při určení celkové částky finančního příspěvku Společenství jsou brány v úvahu příjmy projektu.

5.6 Příjmy projektu

Příjmy projektu mohou vyplynout z:

· finančních převodů smluvní straně od třetích stran,

· příspěvků v naturáliích, pocházejících od třetích stran,

· z výdělku dosaženého při řešení projektu.

V prvních dvou případech (finanční převody nebo věcné příspěvky) jsou tyto dotace považovány za příjmy projektu, pokud je třetí strana poskytne výslovně k použití v projektu. Jestliže jsou naopak tyto dotace k volnému použití smluvní stranou, nejsou považovány za příjem.

Tam, kde jsou příspěvky třetích stran použity smluvní stranou pro projekt, požaduje se na smluvní straně, aby informoval třetí stranu o tomto použití v souladu s národním právním řádem nebo zavedenou praxí.

V posledním případě, t.j. příjem vytvořený při řešení projektu:

· jakýkoliv příjem vytvořený v rámci projektu, včetně prodeje majetku zakoupeného pro projekt (omezeno na výši původních nákladů na zakoupení), je považován jako příjem projektu (na př. účastnický poplatek na konferenci organizovanou konsorciem, prodej dokumentů uvedené konference, prodej zařízení zakoupeného pro projekt, ...... ),

· při zmírnění výše uvedených zásad: příjem získaný využitím znalostí vyplývajících z projektu není považován za příjem projektu. Ve skutečnosti je však využití znalostí vyplývajících z projektu hlavním cílem jakéhokoliv projektu podporovaného finančním příspěvkem Společenství na 6RP.

[1] Nepřímými náklady se myslí režijní náklady

[2] DC – přímé náklady

IDC – nepřímé (režijní) náklady

SCC – náklady na subkontrakty

[3] Kontraktor je ten, kdo podepisuje smlouvu s EC, většinou je to koordinátor projektu

[4] Pro smlouvy o kolektivním nebo kooperativním výzkumu (Collective/Cooperative research)

[5] Pro smlouvy o kolektivním nebo kooperativním výzkumu

[6] IP – integrated project (integrovaný projekt); NOE – network of excellence (síť špičkových pracovišť)

[7]Datum ukončení prací je určeno tím, že po datu konce projektu se vezmou v úvahu maximální časové lhůty, povolené smluvním stranám k předložení všech požadovaných zpráv a dalších dokumentů, aby je Komise mohla schválit a provést konečnou úhradu. Jestliže jsou časové lhůty prodlouženy prostřednictvím dodatku ke smlouvě, v souladu s tím bude i změněno datum ukončení prací.

[8]V jakémkoli příslušném termínu, v závislosti na době trvání projektu, jeho povaze a předpokládaném rozpočtu, může být vyžádáno potvrzení o auditu. V některých případech jsou však potvrzení o auditu povinná (ve shodě s Finančními směrnicemi / Doporučeními k jednacím postupům, v souladu s ustanoveními Finančního řádu a jejich prováděcími pravidly.

[9]Omezeno na maximálně 80 % pro právní dokumenty bez kolektivní odpovědnosti nebo tam, kde pokrytí i s kolektivní odpovědností je považováno Komisí za nedostačující k pokrytí její finanční účasti (viz Doporučení k jednacím postupům. Toto procento může být zvýšeno na maximálně 85 %, je-li každou smluvní stranou poskytnuta záruka banky.

[10]Jedná-li se o opci B1 nebo B2 a tam, kde jde o listiny bez kolektivní odpovědnosti či tam, kde to Komise považuje za nedostatečné, nebude poskytována žádná bankovní záruka (viz Směrnice o vyjednávání).

1 Úřední list L č. 248 z 16.9.2002, str.1

2 Úřední list L č. 357 z 31.12.2002, str. 1

4 Úřední list L č. 355 z 30.12.2002, str.23

5 Úřední list L č. 355 z 30.12.2002, str.35

7 Náklady hrazené v měnách jiných než je euro budou dokladovány v euro podle devizového kurzu, který bude aplikován k datu, kdy byly náklady uhrazeny, nebo na základě kurzu, aplikovatelného k prvnímu dni měsíce, jenž následuje po konci časového období pro podávání zpráv.

9Smlouvy závisející na externím financování mohou zahrnovat i smlouvy potřebné k tomu, aby bylo stálým pracovníkům umožněno vykonat doplňkovou práci, kterou si projekt žádá a která je závislá na externím financování.

10 Stálým pracovníkům, kteří nesplňují kritéria stanovená v tomto článku, mohou být účtovány uznatelné náklady vynaložené smluvními stranami za použití modelu dodatečných nákladů u manažerských činností uvedených v článku II.2 a v rámci limitů daných článkem II.28, podle kterého smluvní strana tyto náklady přesně určí.

11Kromě případu, kdy předchozí závazek mezi smluvní stranou a stranou třetí (třetími stranami), uvedený v příloze I, stanoví, že třetí strana / strany / učiní své prostředky dostupnými na základě toho, že mají být opět vráceny nebo použity ve společném zájmu.

12 Jak je stanoveno v článku 5 hlavní smlouvy

13Článek 5.4 Finančních pravidel (Úřední list L 248, 16.9.2002 ), str. 1 a články 3. a 4 z Pravidel Komise uvádějí podrobná pravidla pro jeho provedení (Úřední list L 357, 31.12. 2002, str.1)

1 Konečný podrobný plán realizace může pokrývat i kratší časové období

2 Konečný podrobný společný program činností může pokrývat i kratší časové období

3 Grant pro průměrný počet výzkumníků se vypočítá lineární interpolací

Základní ekonomické informace o 6. rámcovém programu EU 1998 - 2001

Úvod

Granty

Typ nástroje

Paušál

Fyzické osoby

S M L O U V A Č. _______________

Článek 1 – Rámec působnosti

Článek 2 - Založení konsorcia

Článek 3 – Rozšíření Konsorcia

Článek 6 – Časová období pro podávání zpráv

Článek 8 – Způsob úhrady

Článek 9 – Zvláštní doložky

Článek 10 - Dodatky

Článek 11 – Hlášení

Článek 12 – Zákon, jež bude uplatněn

Článek 13 – Soudní příslušnost

Vyhotoveno v / Bruselu / Lucemburku /, v / jazyce /

SEKCE 1 - REALIZACE A REALIZAČNÍ VÝSTUPY

II.20 PŘÍMÉ NÁKLADY

II.21 NEPŘÍMÉ NÁKLADY

II.22 NÁKLADOVÉ MODELY

II.25 REFUNDAČNÍ SAZBY

II.36 NESLUČITELNÉ NEBO OMEZUJÍCÍ ZÁVAZKY

II.1 - Definice

II.3 - Plnění závazků

II.13 - Ručení

II.14 - Postoupení práv a závazků

SEKCE 3 - UKONČENÍ SMLOUVY A ODPOVĚDNOST

II.15 - Ukončení smlouvy a účast smluvních stran

II.17 - Technická kolektivní odpovědnost

II.18 - Finanční kolektivní odpovědnost

ČÁST B - FINANČNÍ PREDPISY

SEKCE 1 - VŠEOBECNÉ FINANČNÍ PŘEDPISY

II.20 - Přímé náklady

II.21 - Nepřímé náklady

II.22 - Nákladové modely

II.24 - Finanční příspěvek Společenství

II.25 - Refundační sazby

II.26 - Osvědčení o auditu

II.27 - Úrok získaný z předfinancování poskytnutého Komisí

II.28 - Způsoby placení

SEKCE 2 - KONTROLY, VYMÁHÁNÍ A SANKCE

II.29 - Kontroly a audity

II.30 - Likvidace škod

ČÁST C - PRÁVA NA DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ

II.32 - Vlastnictví poznatků

II.34 - Použití a šíření

II.35 - Přístupová práva

II.36 - Neslučitelné nebo omezující závazky

4.1 INTEGROVANÉ PROJEKTY.

III. 1 – Definice

III.2 - Vyhlášení veřejných soutěží

III. 3 - Aktualizace plánu realizace

III. 4 - Roční revize

4.2. SÍTĚ ŠPIČKOVÝCH PRACOVIŠŤ

III.1 - Definice

III. 3 - Výzvy k veřejné soutěži

III. 5 - Roční revize

III. 6 - Vážné nedostatky zjištěné roční revizí