Výzkum a vývoj v českém účetnictví a dalších předpisech

Obsah: 

Vlastní a nakupovaný výzkum

Náklady na výzkum a vývoj prováděný pro vlastní potřebu ve vlastní organizaci je možno zahrnout do nákladů běžného roku. Při nákupu nehmotných výsledků výzkumu a vývoje je nutné je zařadit jako nehmotný investiční majetek NIM – nezahrnout je tedy do nákladů běžného roku a podrobit je standardnímu odpisovému režimu (do nákladů lze zahrnout v běžném roce pouze odpis) s dobou odpisování 72 měsíců.

Tento postup vyplývá ze zákona 586/1992 Sb, o daních z příjmů. O výzkumu a vývoji jako nákladové položce se v tomto zákonu přímo nehovoří. Že však výzkum a vývoj prováděný pro vlastní potřebu není nutné zahrnout do nehmotného majetku je v uvedeném zákonu 586/1992 Sb. řešeno velmi jasně: § 24 "Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů", "…odst. (2) Výdaji (náklady) …. jsou také…", "..v) účetní odpisy, a to pouze u … ..." "..2. nehmotného majetku , který se neodpisuje podle tohoto zákona (§ 32a) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo…". Příslušný § 32a "Odpisy nehmotného majetku" pak praví: "..(1) Pro účely tohoto zákona se odpisují ….., nehmotné výsledky výzkumu a vývoje,... .", "..(4) U nehmotného majetku, …… odpisuje se rovnoměrně…… ostatní nehmotný majetek 72 měsíců." Tedy není stanovena povinnost odepisování výzkumu a vývoje neurčeného k obchodování. Samozřejmě, patrně žádná kontrola nezpochybní postup, ve kterém by se organizace rozhodla i tento nehmotný majetek odepisovat 72 měsíců (nakonec nikdy se předem neví, zda výzkum a vývoj nebude sloužit k obchodování). Obecně by se snad pro použití jiné doby odepisování dala využít po zhotovení "vhodné" smlouvy citace zákona "(4) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou."

Bližší podrobnosti obsahuje "Opatření, kterým se stanoví účtová osnova pro podnikatele" v kapitolách "Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku" a "Nehmotný investiční majetek" s příslušnými účty 041 "Pořizování NIM" a 012 "Nehmotné výsledky výzkumné činnosti" (příp. 013 "Software" či 014 "Ocenitelná práva"). Za pozornost stojí především definice v 012 "..výsledky úspěšně provedených prací..". Podle zavedené praxe u HIM tak lze u NIM v případě neúspěchu výzkumu a vývoje (patrně na základě zápisu podobnému "Likvidačnímu protokolu" u HIM) odepsat všechny naběhlé náklady na pořízení jednorázově do daňově uznatelných nákladů. Totéž lze provést jednorázově v průběhu řešení, jestliže je rozhodnuto ukončit neúspěšný výzkum a vývoj v průběhu řešení (u hmotného majetku se pro tento případ používá slangový výraz "Zmařená investice"). Nejasnosti se objevují v případě, kdy není u objednaného výzkumu a vývoje definován přesně jeho cíl (tedy vznik NIM), ale je všeobecně deklarován jeho obsah (např. výzkumné práce v oboru…). V takovém případě se jeví jako nejvhodnější jeho zařazení do "Služeb" jako nákladové položky (aby nedocházelo ke zkreslování statistických údajů o výzkumu a vývoji, lze tyto služby definovat např. jako "Služby výzkumu a vývoje" a uvádět je tedy pravdivě ve výkazech jako výzkum a vývoj). Teprve v případě neočekávaného vzniku uceleného použitelného výsledku provést příslušné účetní operace a definovat NIM (definovat a vyvést pořizovací výdaje).

Tyto úpravy dávají dosti velký prostor k tvořivému řešení tohoto problému přímo na úrovni účetní jednotky.

Osvobození dovozů na VaV od cla

Bohužel, se vstupem ČR do EU přestala platit Vyhl. MF č. 136 (ze dne 4. 6. 1998) o "Osvobození zboží od dovozního cla" a žádné osvobození od cla při dovozu (ani od DPH!) pro dovážené přístroje a zařízení určené pro vědu a výzkum již nelze uplatňovat.

Dary pro VaV

Daňoví poplatníci mohou uplatnit daňovou úlevu při poskytování darů pro výzkum a vývoj.

            Tuto část daně z příjmů upravuje Zákon 586/1992 Sb.. o daních z příjmů (ze dne 20. listopadu 1992)

Pro fyzické osoby § 15, Nezdanitelná část základu daně:

(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, …., pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně……

 

Pro právnické osoby § 20:

(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, … pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

 

 

Osvobození od darovací daně u příjemce

 

Lze uplatnit osvobození od daně darovací (příp. dědické) je-li darovaný majetek určen pro vědu a výzkum případně, je-li příjemcem organizace mající jako hlavní činnost vědu a výzkum.

 

Daně darovací (a dědické) upravuje Zákon 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (ze dne 5. května 1992). Na vědu a výzkum se vztahuje pouze § 20  Osvobození od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí:

(4) Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku

a)   určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělání,……, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky,

       Je-li tedy organizace zřízena k zabezpečení výzkumu a vývoje je osvobozena od darovací daně. Osvobození se netýká majetku určeného k výzkumu a vývoji u nichž je příjemcem "obecná" právnická osoba.

Osvobození od daně ze zisku, je-li tento využit na podporu VaV

V současné době je umožněno (částečné) osvobození od daně z příjmu poplatníkům, kteří takto nedaněný zisk využijí pro výzkum a vývoj (zatím bohužel pouze u „neziskových“ organizací) .

Jedinou úlevu tohoto typu upravuje Zákon 586/1992 Sb.. o daních z příjmů (ze dne 20. listopadu 1992) v §20 odst. 7:

„Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3 tohoto zákona, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně…………dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích;……… V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.“

Tato úleva však platí jen pro: §18 odst. 8: „Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu17c) a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, organizační složky státu,30b) vyšší územní samosprávné celky,17d) příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání.

Lze tedy shrnout, že současná úleva slouží pouze klasickým „neziskovým organizacím“. Díky §18 ji nemohou využívat ani nově vzniklé privátní VVI (i za oprávněného předpokladu, že budou dle Zákona o podpoře výzkumu a vývoje rozlišovat hlavní a vedlejší činnost, hlavní činnosti nebudou předmětem daně a tedy VVI budou moci splnit uvedený §20 odst. 7).